Největší mýty o učení se cizího jazyka
Jazykové vzdělávání je opředeno řadou mýtů, na které se spousta z nás velmi často vymlouvá, a tím pádem nám blokují cestu k naučení se cizího jazyka. Abychom tuto bariéru překonali, je potřeba se na ty nejrozšířenější mýty podívat trochu více zblízka a podrobněji, a uvidíte, že Vám pak osvojení se Vašeho vysněného jazyka půjde o něco lehčeji. Navíc Vám to může pomoci se učit efektivněji. Většinou stačí překonat sám/a sebe, vyhradit si na cizí jazyk čas a věnovat se mu při každé příležitosti, kdy se s ním setkáme.
1. Nemám na jazyky talent.
Každý z Vás umí minimálně svůj mateřský jazyk, v němž dokážete vyjádřit vše, co chcete, a to bez velkého přemýšlení. Když jste se česky naučili jako malí, bez knih, internetu, učitelů a učebních strategií, tak to znamená, že Vaše mozkové buňky jsou v pořádku a nic Vám nebrání to celé úspěšně zopakovat s jiným jazykem. Je pravda, že děti a dospělí se učí rozdílně a někteří mají na jazyky větší talent než jiní, přesto platí, že kdo to zvládl jednou, dokáže to podruhé.
Talent vám jistě pomůže, ale není to rozhodné kritérium pro to, zda jazyk ovládnete či nikoli. I talentovaný člověk musí hodně trénovat, aby si jazyk osvojil. Jinak ani on nedosáhne dobrých výsledků a zůstane v půli cesty. Podle některých zdrojů existuje pravidlo 10 000 hodin.
Pokud některé činnosti věnujete dostatek času a přitom se neustále zdokonalujete, vystupujete ze své komfortní zóny a zkoušíte aktivity, které Vás posouvají dále, tak i vy se můžete stát v dané věci expertem. A pokud talent nemáte, je to zejména o nastavení mysli a kupy poctivé práce. Neexistují pouze klasické metody výuky, ale můžete to zkusit i s alternativní výukou, jakou jsou aplikace nebo online videa.
2. Jsem na to už starý/á.
Mluvíme-li o mateřském jazyce či jazyce místa, kde dítě vyrůstá a kde jej tato řeč obklopuje, pak to mýtus není. Malé děti opravdu nasávají jazyk jako houba a my dospělí jim to můžeme jedině závidět. Řada odborníků se shoduje, že schopnost přirozeně absorbovat jazyk zhruba od šesti let věku výrazně klesá. Jde-li ovšem o osvojování cizího jazyka, situace je zcela jiná. Neexistuje žádný důkaz, že by se děti ve školce či na základní škole učily cizí jazyk rychleji než dospělí, kteří věnují studiu stejné množství času a energie.
Dospělí mají dokonce oproti dětem hned několik výhod. Dokážeme nad učením více přemýšlet a lépe vyhodnotit, které metody nám sedí a které u nás nefungují. Také si umíme učení mnohem lépe naplánovat, najít si v něm systém a říci si o to, co potřebujeme. Jinými slovy dokážeme využít své životní zkušenosti k tomu, abychom studium přizpůsobili vlastním potřebám, schopnostem a prioritám. Jsme také schopni lépe řešit problémy, které při studiu jazyka mohou nastat.
Pokud jste se kdysi jako dítě cizí jazyk učili, ovšem léta jste ho nepoužívali, popřemýšlejte, co bylo příčinou toho, že jste ho odložili. Bylo to proto, že pro Vás byl těžký, nevyhovoval Vám lektor/ka, odradili Vás spolužáci nebo zvolená učební metoda? Jazyky je ovšem možné oprášit v jakémkoli věku. Je to jako se svaly, pokud je přestaneme používat, ochabují. Pokud znovu začnete se sportem a budete je procvičovat, ze začátku to půjde ztuha, ovšem po nějaké době zjistíte, že je to stále snadnější. Stejně jako se člověk časem rozpohybuje, tak se také rozmluví.
Navíc učení se cizím jazykům v pozdějším věku má mnoho výhod, o kterých možná ani nevíte. Je to jeden z nejlepších způsobů, jak se chránit před onemocněním nervového systému a jak se vyhnout stařecké demenci. Pokud se cizí jazyk naučíme, výrazně nám to může zvednout sebevědomí, i když nemluvíme zrovna jako rodilí mluvčí. To, že se zvládnete naučit cizí jazyk alespoň do té míry, že se domluvíte v práci se zahraničními klienty, umíte cizinci popsat cestu tak, že najde to, co hledá nebo si objednáte na dovolené jídlo, jsou vítězství, která Vám dodají odvahu pustit se do dalších věcí.
3. Existuje pouze jeden správný způsob výuky.
Každou chvíli nás někdo informuje o tom, že někdo vymyslel nový, efektivní, jedinečný, magický či rovnou hypnotický způsob výuky slibující zázraky. Bylo by to krásné vyhnout se zdlouhavému učení, biflování slovíček a gramatiky, čtení, poslechu či psaní a jen tak spolknout pilulku nebo mávnout kouzelnou hůlkou, které mě ihned naučí mluvit cizím jazykem. To je samozřejmě nesmysl. Žádné zázračné metody ani jediný, zaručený způsob, jak do sebe vstřebat cizí jazyk, který by byl vhodný pro všechny bez rozdílu, neexistují.
Každému vyhovuje trochu jiný styl učení. Introvertům prospívá spíše klid a soustředění. Extroverti zase potřebují více mluvit, rádi přemýšlejí nahlas a často jim pomáhá i hlasitá hudba. Někdo si musí vše psát, jiný potřebuje vnímat více sluchem a další vše vstřebává zrakem. Někomu to lépe myslí ráno, jinému odpoledne nebo večer. Někdo potřebuje barvy a obrázky, jiný pohyb a další zase tabulky a poučky.
Existuje tedy spousta různých skvělých metod, ale jen Vy dokážete posoudit, která z nich je ta pravá pro Vás a bude Vám perfektně vyhovovat. Jestliže je z nějaké metody výuky nadšená Vaše kolegyně či kamarádka, neznamená to ještě, že bude stoprocentně vhodná i pro Vás. Je dobré nechat si poradit a inspirovat se, ale nic není dogma a vše je třeba si vyzkoušet na vlastní kůži a určitým způsobem analyzovat.
4. Lepší je nemluvit vůbec než mluvit s chybami.
Občas od některých lidí slýcháváme, že počkají, až budou umět mluvit cizím jazykem pořádně a bez chyb, a teprve pak začnou mluvit. Nebo také to, že se stydí, protože mají špatnou výslovnost nebo se panicky bojí, že nebudou rozumět. To bychom také mohli na den D čekat celou věčnost, protože jak jinak se člověk naučí mluvit, než že to začne zkoušet.
Není nutné mluvit hned s perfektní výslovností, stačí když stvoříme větu a nějak se zpočátku domluvíme rukama nohama. Nakonec to může být i legrace. Asi jsme zapomněli na to, že chybami se člověk učí, a tak bychom je jako studenti měli spíše vítat. Chyba Vám ukáže, kde máte ještě rezervy a kde je prostor pro zlepšení. Každý někdy nějak začínal a chyboval. Nikdo z nás se odborníkem nenarodil. Chyby děláme a dělat budeme. Čím dříve si toto uvědomíte, tím rychleji se začnete v jazyce posouvat.
Platí to pro téměř všechny lidské dovednosti, tak proč by mělo být mluvení cizí řečí výjimkou? Navíc se ukazuje, že aktivní používání jazyka od samého začátku učení výrazně urychluje jeho osvojování. Chyby jsou nedílnou a přirozenou součástí učení. Přílišná snaha vyvarovat se jich Vás naopak může brzdit. Pokud chce člověk mluvit cizím jazykem, musí s tím začít ihned. Představa, že se nejdříve naučím jazyk teoreticky a teprve pak se do toho pustím v praxi, není nejlepším řešením. Je to, jakoby dítě chtělo začít chodit až po té, co se chodit naučí.
5. Učíme se, jen když o tom víme.
Někdy mají lidé zažitou představu, že se učí, jen když sedí ve škole nebo doma nad knihou a soustředí se. Naštěstí tomu tak není, učíme se totiž mnohem častěji, a dokonce to děláme, aniž si to uvědomujeme. Pokud se díváte např. na americký film s anglickými titulky, nejspíše vnímáte hlavně to, že se bavíte. Zároveň ale slyšíte různé fráze a spojení, vnímáte přirozenou intonaci nebo se snažíte přelouskat napsaný text. Přirozeně do sebe vstřebáváte cizí jazyk, a i když třeba nerozumíte úplně všemu, pár slovíček nebo vět pochytíte, tzn. učíte se nenásilným způsobem.
Totéž platí, když se díváte v televizi na tenis na stanici Eurosport nebo posloucháte BBC news. Stejně tak můžete jet autem a poslouchat rádiovou stanici, která vysílá anglicky. Totéž platí, když čtete návod v cizím jazyce o tom, jak používat pračku, čtete si v cizojazyčném časopise o novém příteli Madonny nebo vaříte s Jamie Oliverem. Je také dobré si najít kamarády, kteří jsou rodilí mluvčí, můžete s nimi chatovat na sociálních sítích nebo si s nimi zajít do kavárny a jen tak si popovídat o tom, co je nového.
Vezměme si příklad z dětí. Zvládnou se toho hodně naučit a nepotřebují k tomu formální vzdělávání. Prostě dělají to, co je baví. O totéž bychom se měli snažit i my dospělí. Nejefektivněji se prý učíme, když se dostaneme do takzvaného stavu flow, kdy jsme danou aktivitou tak pohlceni, že zapomínáme na čas a svět kolem nás. Často se nám to stává právě u činností, které nás nějak naplňují. Možná jste se začetli do knihy a najednou zjistili, že je jedna hodina ráno a vy jste zapomněli pít, jíst a umýt nádobí.
Ideální je samozřejmě spojit oba způsoby učení, tzn. vědomé, soustředěné studium např. ve skupinovém kurzu v jazykové škole nebo při online procvičování, i nevědomé, přirozené konzumování cizího jazyka např. při poslechu hudby, audioknih, četbě, sledování filmů a seriálů nebo hraní počítačových her. Jste tak schopni zkombinovat příjemné s užitečným. Můžete se tak s čistým svědomím oddávat svým zálibám a zároveň se věnovat něčemu užitečnému.
6. Gramatiku nepotřebuji, chci jen mluvit.
Určitě někoho takového také znáte nebo se to týká přímo Vás, kdo říká, že gramatika pro zvládnutí jazyka vůbec není potřeba, což je jeden z největších nesmyslů, které existují. Vzhledem k tomu, že např. angličtina a čeština jsou naprosto odlišné jazyky, plyne z toho i rozdílnost ve stavbě slov i vět. Angličtina na rozdíl od češtiny neskloňuje a má úplně jiný slovosled vět. I proto vám pouhá znalost slovíček a snaha skládat je za sebe s ničím nepomůže.
Abyste mohli mluvit, musíte umět gramatiku. Protože abyste mohli mluvit, musíte umět skládat věty, které budou dávat smysl. Abyste mohli skládat věty, musíte znát gramatiku. Takhle prosté to je.
Někteří lidé se obhajují frází: „Ale budou mi rozumět, ne?“. Ano, budou. Ale pokud budete chtít použít tuhle výmluvu, zkuste si vzpomenout na věty typu „Suší, pani suší! Věčí, menčí?“ Nebo si představte, že za Vámi někdo přijde a řekne: „Já jít záchod, kde?“. Rozumět mu budete, ale je tohle Váš cíl při učení cizího jazyka?
Spousta lidí funguje pod dojmem toho, že rozumí většině toho, co slyší, takže vlastně cizí jazyk umí. V roce 1985 přišla studie kanadského lingvisty Merilla Swaina s tím, že člověk je schopen porozumět jazyku bez znalosti gramatické struktury za předpokladu, že chápe situaci a okolnosti. Existuje ale velký rozdíl mezi percepcí a produkcí – slyšet a rozumět dokážete v případě, že chápete situaci. Ale bez znalosti gramatiky dokážete vyjádřit jen ty nejzákladnější myšlenky. Pro mluvení proto potřebujete znát gramatiku.
7. Jazyk se naučím dobře jenom v zahraničí.
Můžete, ale nemusíte. Žít po jistou dobu v zemi, kde se mluví jazykem, který chcete ovládnout, je určitě užitečné. Není to však nezbytné, a už vůbec ne samospásné. Třeba ve Velké Británii žije obrovské množství cizinců, kteří mluví i po deseti či více letech horší angličtinou než většina lidí, kteří se učili tento jazyk na škole v České republice. Jak je to možné?
Důvodů se nabízí hned několik. Prvním z nich může být ztráta motivace. Člověk přijde do anglofonní země, naučí se vše, co nutně potřebuje pro přežití, a přestane se snažit svou znalost jazyka dále prohlubovat. Stále dokola používá stejné výrazy a aktivně se už nic nového nenaučí. Může to být také způsobeno tím, že k práci cizí jazyk vlastně nepotřebuje, protože se živí rukama a pohybuje se v komunitě dalších cizinců se stejným rodným jazykem. Po nějakém čase tak zjistí, že dané množství znalostí k dorozumění stačí a tím to končí.
Tenhle mýtus je nebezpečný v tom, že si lidé neuvědomují, jak moc důležitá je jejich vlastní motivace a jejich přístup. Věří v kouzelnou cestu ke znalostem, když „prostě vyjedou a budou muset mluvit“. Ano, cesta do zahraničí znamená jasnou výhodu, ale o naučení musíte stále usilovat vy. Můžete jet do zahraničí s nenaplnitelným očekáváním zázraku a vrátit se zklamaní.
Další problém může spočívat v tom, že opakujete stále stejné chyby, např. vynecháváte členy nebo špatně používáte časy. Lidé jsou příliš zdvořilí a zaneprázdnění na to, aby Vás neustále opravovali. Pokud přijdete do kavárny a objednáte si two apple cake a two coffee, číšník Vám zřejmě s úsměvem na rtech donese, oč žádáte a vy spokojeně odejdete, aniž byste tušili, že tohle nebyla zrovna ideální angličtina.
Určitě pokud chceme vyjet do zahraničí na nějakou delší dobu, ať za studiem, prací nebo oběma, je dobré se nějaké ty základy cizího jazyka naučit již v České republice a v zahraničí je prohlubovat a vylepšovat si tak slovní zásobu i výslovnost. Můžete si zakoupit několikatýdenní pobyt a navštěvovat kurz cizího jazyka v mezinárodní škole nebo vyjet za prací a zkombinovat to se studiem.
Na druhou stranu spousta lidí, která se naučila úžasně cizí jazyk, nikdy neopustila Českou republiku. V dnešní době je totiž opravdu snadné obklopit se cizím jazykem i u nás. Máme tu školy, online výuku, aplikace, filmy, seriály, audioknihy, počítačové hry a také spoustu cizinců, takže není úplně nutné někam jezdit.
Sečteno podtrženo, přestěhovat se kvůli cizímu jazyku do země, kde je oficiálním jazykem je skvělé, doporučované a veskrze přínosné, ale nedostatek takové zkušenosti jako výmluva, proč se jazyk nenaučit nebo proč to brzy vzdát, určitě neobstojí.
