Halloween

Jednoslovný název Halloween pochází z keltské lidové tradice a pravděpodobně vznikl jako zkrácenina původních výrazů označujících slavnost v předvečer svátku Všech svatých. Mezi nejznámější varianty těchto názvů patří například All Hallows’ Eve, All Hallows’ Evening nebo All Saints’ Eve. Všechny tyto výrazy odkazují na večer předcházející křesťanskému svátku Všech svatých, který připadá na 1. listopadu. Halloween tedy znamená „večer všech svatých“ a jeho původ je hluboce zakořeněný v náboženských i pohanských zvycích.

Původní keltský svátek, z něhož Halloween vychází, byl spojen s oslavou přechodu mezi létem a zimou, kdy lidé věřili, že se svět živých a mrtvých na okamžik prolínají. Věřilo se, že v tento čas duše zemřelých přicházejí zpět na zem, a proto byly pořádány různé rituály, které měly zajistit ochranu před zlými duchy. Tyto pohanské tradice se postupně proměnily a sloučily s křesťanským svátkem Všech svatých, čímž vznikl Halloween, jak jej známe dnes. Tyto tradice připomínají propojení náboženských a přírodních cyklů, které lidé uctívali od nepaměti.

Halloween se zachoval a rozšířil především v anglosaských zemích, kde si jej lidé velmi oblíbili jako příležitost k oslavám a zábavě. Mezi země, kde se Halloween slaví nejvíce, patří zejména USA, Kanada, Velká Británie, Irsko, Austrálie a Nový Zéland. V těchto zemích se večer 31. října konají různé tematické akce, karnevaly, dýňové výřezy a kostýmové průvody, které baví jak děti, tak dospělé. Tato pestrost oslav ukazuje, jak si jednotlivé národy přizpůsobily Velikonoce svým kulturním kořenům a historickým souvislostem.

Halloween je dnes především populární festival plný barevných kostýmů, strašidelných dekorací a sladkostí. Děti chodí od domu k domu a vybízejí k tradičnímu říkání „trick or treat“ - česky „pokus nebo pamlsek“, kdy dostávají sladkosti výměnou za slib, že neprovedou žádnou lumpárnu. Tato tradice má kořeny v minulosti, kdy lidé nabízeli jídlo duchům, aby byli ochráněni před jejich zlými skutky. Tyto české zvyky dodávají Velikonocům jedinečný charakter a přispívají k uchování lidové kultury.

Ačkoli Halloween má dnes spíše světský charakter a je především zábavou, jeho původ a význam sahají hluboko do historie. Spojuje v sobě keltské pohanské rituály a křesťanské tradice, což z něj činí unikátní svátek plný symboliky. Pro mnoho lidí je to příležitost, jak si užít podzimní večery, setkat se s přáteli a rodinou a připomenout si historii, která je za touto barvitou oslavou skrytá. Navzdory modernímu pojetí si Halloween stále uchovává tajemnou atmosféru, která propojuje minulost s přítomností.

Původ svátku

Původ Halloweenu je nejednoznačný, ale často se uvádí, že jeho kořeny sahají až do dávných keltských tradic. Keltové slavili právě na přelomu října a listopadu příchod nového roku, který označovali jako Samhain. Tento den měl zvláštní význam, protože znamenal konec léta a začátek temného období roku. Podle keltské mytologie byl Samhain pojmenován podle boha mrtvých, Samhaina, který měl moc nad světem zemřelých.

Keltové vnímali noc Samhain jako hranici mezi světem živých a mrtvých, kdy se tyto dva světy na chvíli prolínaly. Věnovali se proto uctívacím obřadům a stavěli oltáře s ptačími pery, zvířecími lebkami a dalšími symboly, které měly přivolat a potěšit duše zemřelých. Tento den byl časem, kdy se věřilo, že duchové mohou buď pomáhat živým, nebo jim škodit, a proto bylo potřeba je zklidnit.

Večer Samhainu probíhaly velkolepé oslavy doprovázené hořícími ohni, jež měly duším ukázat cestu zpět do říše duchů. Lidé si oblékali masky a převleky, aby se ochránili před zlými duchy, kteří mohli tu noc bloudit mezi nimi. Keltové takto pojímali smrt jako přirozenou součást života, bez strachu a smutku, což se odráželo i v radostných slavnostech.

Halloween se do Severní Ameriky dostal s přistěhovalci, především Iry a Skoty, v 19. století. Zde se tradice rozšířila a postupně získala moderní podobu. Komercializace Halloweenu začala na počátku 20. století, kdy se stalo populárním nošení kostýmů a organizování večerních koledování dětí. Tato podoba svátku, známá dnes, se v USA a dalších anglosaských zemích stále rozvíjí a je doprovázena bohatými zábavnými a tematickými aktivitami.

V České republice Halloween nemá tak hlubokou tradici jako v anglicky mluvících zemích. I když mezi dětmi získává stále větší popularitu, většina lidí stále klade větší důraz na křesťanský svátek Všech svatých a Dušičky, které jsou věnovány památce zesnulých. Halloween je zde vnímán spíše jako moderní zábavná akce než jako duchovní či historický svátek, ale jeho vliv a oslava postupně sílí i u nás.

Pohanské kořeny Halloweenu a původní zvyky

Hlavním rozdílem mezi pohanskou a křesťanskou verzí Halloweenu je především atmosféra oslav. Keltské slavnosti Samhain nebyly truchlivé ani smutné, naopak se slavilo s velkou radostí a energií, jako by to byl poslední den. Tento veselý a bujarý charakter však některým katolíkům nebyl po chuti, protože křesťanský svátek Všech svatých je spojený s vážností a úctou k zemřelým, která se projevuje smutkem a návštěvami hřbitovů během Dušiček.

Katolická církev se snažila pohanské zvyky postupně potlačit nebo je alespoň přetvořit, což ale nebylo jednoduché. Proto bylo rozhodnuto spojit oslavy Samhainu s křesťanským svátkem Všech svatých, který se slaví ve stejný den. Tímto způsobem se slavení posunulo k formě, která obsahuje jak tradiční pohanské prvky, tak i křesťanské prvky, čímž vznikla nová tradice – dnešní Halloween.

Za keltských časů bylo zvykem nosit na Samhain masky a vydlabávat tuříny, které sloužily jako svícny. Masky měly pomoci lidem splynout s dušemi zemřelých, kteří podle víry v tuto magickou noc chodili mezi živými. Duchové díky nim věřili, že jsou jedni z nich, a proto jim neškodili. Tato tradice pomáhala lidem chránit se před zlými duchy, kteří byli v této době nejaktivnější.

Tuřínové svícny s vyřezanými děsivými obličeji plnily nejen funkci osvětlení cest, ale měly i ochranit vesnici. Měly děsit duše zemřelých, aby se příliš dlouho nezdržovaly mezi živými. Tento zvyk měl tedy dvojí význam – na jedné straně praktický, na straně druhé magický a ochranný, což podtrhlo důležitost této noci v keltském kalendáři.

Církevní představitelé věděli, že staré pohanské zvyky nelze snadno zrušit, a tak se je rozhodli přijmout a upravit. Tak vznikl skotský a irský Halloween, který spojuje keltské tradice s křesťanským pojetím. Dodnes si Halloween udržuje své kořeny v dávných lidových obyčejích, které jsou však obohaceny o moderní prvky a slaví se po celém světě.

Halloween ve Spojených státech amerických

Američané, především děti a dospívající, Halloween milují. Přípravy a nákupy často probíhají už měsíce předem, úplně stejně jako u nás na Vánoce. Středobodem všeho je koledování a s ním spojené děsivé masky. Všechny maminky a tatínkové proto již v říjnu řeší, co si jejich ratolesti vezmou na sebe. Kostýmy si buď vyrobí sami, nebo je koupí v obchodech. 

Dalším oblíbeným zvykem je vydlabávání dýní. To děti dělají jak doma s rodinou, tak ve škole. Z dýní se vyrábí lucerny s děsivými obličeji, tzv. Jackovy lucerny neboli Jack-o'-lanterns. Kromě keltského původu se k těmto lucernám váže ještě jedna legenda, a to o Hrozném Jackovi. 

Ten ve skutečnosti nebyl ani tak zlý, jako spíše vychytralý. Snažil se vyzrát na ďábla, a to se mu nevyplatilo. Jako ve většině irských příběhů, i zde figuruje alkohol, Jack totiž za skleničku prodal duši čertovi. Vymyslel ale plán, jak ji získat zpět. Pekelníka přelstil a vymohl si na něm novou smlouvu ve které stálo, že do pekla nikdy nevkročí. Jenže když zemřel, nechtěli ho ani v nebi. Paktoval se s ďáblem, a to se Bohu nelíbilo. Jack si stále myslel, že v pekle to má jisté. Ale pozor peklo smlouvy vždy plní. A tak jeho duše zůstala už navěky uvězněná mezi nebem a peklem.

Některé verze říkají, že má za trest místo hlavy vydlabanou dýni. Jinde se zase dočtete, že se nad ním během jeho posmrtného trmácení ďábel slitoval a dal mu uhlík, aby ho hřál a svítil si s ním na cestu. Jack ho vložil do svícnu z vydlabané dýně a nosí ho všude s sebou. 

Koledování se odehrává v rodině, nebo mezi sousedy a přáteli. Děti si oblékají strašidelné kostými a po setmění, až se rozsvítí všechny svícny, vyrazí ven. Koledníci se u každého domu, který navštíví, ohlašují formulkou „Trick or treat“. Ta se volně překládá jako „Dejte mi koledu, nebo vám něco provedu.“.

Hlava domácnosti je musí odměnit, nejčastěji se rozdávají čokolády a další sladkosti. Pokud ale koledníci nic nedostanou, vyvedou u domu nějakou neplechu. Velmi často ho například zahází toaletním papírem nebo natřou venkovní kliky zubní pastou. Děti mají v zásobě vždy spoustu rošťáren, a proto je lepší být připravený nebo dělat, že nejste doma. Lakota se totiž na Halloween rozhodně nevyplácí. 

Vydlabávání a koledování ale není to jediné, jak se Američané baví. Populární jsou halloweenské párty s kostýmy a strašidelným programem. V některých městech se pořádají průvody v maskách a soutěží se o tu nejděsivější. A kdo se tento svátek rozhodne strávit komorněji hezky doma v teple, pustí si alespoň nějaký hororový film nebo se zaposlouchá do strašidelné hudby. Tradice se zkrátka nesmí porušit. 

Halloween ve světě

Halloween je dnes globálním fenoménem a setkat se s ním můžete prakticky kdekoliv na světě. Přestože jeho kořeny jsou v anglosaských zemích, oslavy a tradice se v různých zemích liší a přizpůsobují místní kultuře. Pojďme se podívat na různé podoby tohoto svátku napříč kontinenty.

V Kanadě, podobně jako ve Spojených státech, zdobí domy suché kukuřičné listí a děti vyrážejí koledovat. Stejné zvyky najdeme také v Austrálii, na Novém Zélandu či v Jihoafrické republice – tedy v zemích, které mají historickou vazbu na Velkou Británii a kde angličtina hraje klíčovou roli. Právě zde Halloween slaví potomci britských osadníků tradičním způsobem plným kostýmů, dýní a tematických oslav.

Ve Francii měl Halloween zpočátku těžký start. Lidé ho vnímali jako cizí a „anglosaský“ svátek, který do francouzské kultury nepatří. Dnes už je ale situace jiná – v obchodních domech najdete spoustu masek a dekorací a pořádají se tematické párty, které lákají mladé i starší. Koledování se však ve Francii neujalo, podobně jako v dalších evropských zemích jako Švédsko, Německo nebo Maďarsko, kde Halloween spíš slouží jako zábavná společenská událost.

V Číně existuje tradice, která má s Halloweenu blízko, i když je původně zcela odlišná. Lidé zapalují svíčky a ohně, aby osvětlili cestu duším, které zemřely násilnou smrtí nebo nehodou, a věří, že se v tuto dobu vracejí mezi živé. Svíčky mají tyto duše uklidnit a pomoci jim najít cestu zpět. S globalizací ale i v Číně nabývají na popularitě západní zvyky jako jsou kostýmy a masky, takže se obě tradice začínají prolínat.

Halloween se dostal i do zemí jako Srí Lanka, kde se konají strašidelné párty, kuchařské soutěže o nejlepší halloweenský recept a soutěže v maskách. Přestože je Halloween často vnímán jako cizí svátek, který k České republice nepatří, postupně si získává své místo i u nás. Vydlabávání dýní, halloweenské párty a strašidelné kostýmy jsou stále oblíbenější. Ať už tedy chcete vyrazit na akci, nebo si doma vytvořit tematickou atmosféru, Halloween nabízí skvělou příležitost strávit příjemný večer s rodinou a přáteli.

Užitečné fráze - Useful phrases

Zajímavosti

• K Halloweenu neodmyslitelně patří oranžová a černá barva. Oranžová symbolizuje podzim a sklizeň a černá temnotu a smrt. 
• Průvod se pořádá ve větších městech, děti v něm soupeří o nejoriginálnější a nejstrašidelnější masku. Nejznámější je newyorský The Village Halloween Parade.
• Zajímavé je, že Skotové a Irové původně vyřezávali tuříny (představte si řepu). S dýní přišli imigranti z Ameriky, neboť se lépe vydlabává a výsledek je strašidelnější.
• Každoročně se na Halloween v USA prodají sladkosti za $3,100,000,000 a kostýmy za $3,600,000,000. Po Vánocích se jedná o druhý nejúspěšnější komerční svátek.
• Nejoblíbenější halloweenskou sladkostí jsou Reese’s Cups s arašídovým máslem, následují Skittles a M&M’s.
• Podle pověr čarodějnice doprovázejí na cestách zlé duchy. Lidé se jich báli a věřili, že na Halloween mají čarodějnice největší moc.
• Kdysi se věřilo, že černé kočky jsou spojenkyněmi všech čarodějnic, jejichž síly měly chránit.
• Vlkodlaka poznáte podle spojeného obočí, chlupatých rukou, tetování a dlouhého prostředníčku.
• Upíři/Vampíři jsou mýtické bytosti, které vzdorují smrti vysáváním lidské krve. Po celém světě existuje několik vampířích klubů, jejichž členové se smrtelně vážně považují za vampíry.
• Pokud o Halloweenu spatříte pavouka, můžete si být jistí, že někdo blízký na vás dává pozor.
• Netopýři jsou přirození nepřátelé nočního létajícího hmyzu. Mezi všemi savci obdobného vzrůstu se dožívají nejvyššího věku (až 32 let)