Velká Británie - Great Britain

Základní informace - Basic information

Historie - History

První obyvatelé Britských ostrovů se datují již od roku 7 000 př. Kr.. Na ostrovech se vystřídali známí Keltové, Jutové, Anglosasové, Římané, Vikingové a další kmeny. Díky smíšení těchto kmenů postupem času vznikl anglický jazyk i kultura. Prvním významným králem byl Vilém Dobyvatel, původem Viking. Je považován za zakladatele anglické královské dynastie. Jeho vítězství v bitvě u Hastingsu roku 1066 výrazně ovlivnilo další vývoj Anglie. Po dobytí země nechal sepsat Domesday Book, první rozsáhlý soupis majetku a obyvatel Anglie.

Postupem času v Anglii narůstala moc šlechty. Důkazem je i rok 1215 a vydání Velké listiny práv a svobod - the Magna Carta  králem Janem Bezzemkem. Magna Carta se stala jedním z nejvýznamnějších dokumentů v dějinách ústavního práva. V témže století se také poprvé sešel parlament. Spory o území ve Francii vedly k tzv. Stoleté válce - the Hundred Years´ War v letech 1337 - 1453. Anglie prohrála a musela se vzdát veškerého území ve Francii s výjimkou přístavu Calais. 

Tato válka byla následována tzv. Válkou růží - the Wars of the Roses - 1455 - 1485. Tuto válku mezi sebou vedly rody Yorkové a Lancesteři. Vítězství Lancasterů bylo potvrzeno zabitím Richarda III.. Válku ukončil až nástup Jindřicha VII., k vládě se tedy dostávají Tudorovci. Nástup Tudorovců přinesl Anglii období větší politické stability. Sňatkem s Alžbětou z Yorku spojil Jindřich VII. oba znepřátelené rody a upevnil tak svou vládu. Symbolem usmíření obou rodů se stala tudorovská růže, která spojovala červenou a bílou růži.

Syn Jindřicha VII - Jindřich VIII. byl celkem 6krát ženat. Papež však nesouhlasil s rozvodem, proto Jindřich VIII. založil sám novou anglikánskou církev a sám sebe ustanovil hlavou této církve. Podařilo se mu také spojit Anglii s Walesem pod jeden parlament. Jeho náboženské reformy zásadně ovlivnily další vývoj Anglie. Za jeho vlády byly zrušeny mnohé kláštery a jejich majetek připadl koruně. Jindřich VIII. také nechal vybudovat silné královské námořnictvo, které se později stalo základem britské námořní převahy.

Za vlády jeho dcery Alžběty I. došlo k velkému hospodářskému, vědeckému a kulturnímu rozvoji. Začala také koloniální politika Anglie. Alžběta I. neměla dědice, a proto se králem stal skotský král Jakub VI.. Tím došlo ke spojení Anglie a Skotska pod jednoho panovníka. V době jeho vlády začaly v Irsku spory mezi katolíky a protestanty, táhnoucí se dodnes. Karel, Jakubův syn, se přel s parlamentem a spory vyústily až v občanskou válku a v roce 1649 i v královu popravu. 

V čele parlamentních armád stál Oliver Cromwell. Po vítězství revolučních armád byla vyhlášena republika a Oliver Cromwell byl jmenován lordem protektorem. Jeho vláda se brzy změnila v diktaturu a dva roky po jeho smrti byla opět obnovena monarchie s omezenými pravomocemi pro panovníka. Od této doby postupně sílila role parlamentu v řízení státu. Slavná revoluce roku 1688 potvrdila převahu parlamentu nad panovníkem a položila základy moderní konstituční monarchie.

Důležitým rokem pro Anglii je rok 1707, kdy byly Wales, Anglie a Skotsko sloučeny do Království Velké Británie. V druhé polovině 18. století kapitán James Cook také objevil Austrálii a Nový Zéland. Během celého 19. století upevňovala Británie svou pozici koloniální i hospodářské velmoci. Dále rozšiřovala své území, především do Afriky. Zároveň došlo k osamostatnění několika kolonií, zejména Kanady, Nového Zélandu a Austrálie. V této době se Británie stala největší koloniální říší na světě.

Po 1. světové válce došlo, i přes celkové vítězství, ke značným ztrátám a v roce 1922 se od Británie odtrhlo Irsko a zůstala pouze jedna z provincií, Severní Irsko. Na počátku třicátých let vzniklo z Britských kolonií Britské společenství národů - Commonwealth. Británii také těžce zasáhla celosvětová hospodářská krize. Během 2. světové války sice Británie odolala německé invazi, ale Londýn a další města byla těžce poznamenána nálety. Z této situace se Británie vzpamatovala až v 50. letech. 

Koncem čtyřicátých let se osamostatnila Indie a koncem padesátých let se postupně osamostatňovaly i kolonie v Africe. Velké problémy byly stále se Severním Irskem. Spor mezi protestanty, kteří chtěli zůstat součástí Spojeného království, a menšinovými katolíky, kteří se chtěli připojit k Irsku, se dlouho nedařilo vyřešit. Příměří bylo dosaženo až roku 1994. V dnešní době je Spojené království součástí mnoha významných sdružení, mezi která patří například NATO nebo G8.

Geografie - Geography

Společně s Irskou republikou se Spojené království rozprostírá v severozápadní Evropě - north-western Europe na souostroví Britské ostrovy - the British Isles. Britské ostrovy se rozkládají na dvou velkých a mnoha malých ostrovech. Britský a Irský ostrov jsou od sebe odděleny Irským mořem - the Irish Sea. Spojené království tak zabírá území o rozloze 242 495 km². Spojené království leží severně od Francie, od níž ji dělí Lamanšský průliv - the English Channel. 

Východní část Britských ostrovů omývá Severní moře - the North Sea, západní pak Atlantský oceán - the Atlantic Ocean. Je známo, že Spojené království bývalo koloniální velmocí, i díky tomu má dodnes pod správou závislá území po celém světě. Asi nejznámějším územím je Gibraltar, ležící na jihu Španělska. Británie se skládá ze čtyř hlavních částí s vlastní historií. Každá má vlastní autonomii a státoprávní zřízení. Anglie - England zabírá střední a jižní část Britského ostrova.

Ostrovy Wight a Scilly Islands leží při jižním pobřeží. Wales se rozkládá na stejnojmenném poloostrově při západním pobřeží Britského ostrova. Skotsko - Scotland zahrnuje jeho severní část a Hebridy - the Hebrides, Orkneje - the Orkneys a vzdálenější Šetlendy - the Shetlands. Severní Irsko - Northern Ireland zabírá severovýchodní část Irského ostrova. Kromě již uvedených ostrovů patří k Británii také ostrov Man - the Isle of Man a Normandské ostrovy - the Channel Islands. Moře obklopující zemi přináší mnoho výhod pro zemi. 

Na základě nadmořských výšek lze Británii rozdělit na oblast nížinnou a horskou. Horské masívy zabírají asi dvě třetiny plochy Britských ostrovů. Dosahují však maximálně výšek středohor. Nejhornatější oblastí je Skotsko. Údolí Glen-Moors dělí Severoskotskou vysočinu - the North Scottish Highlands na Kaledonské hory - the Caledonian Mountains a Grampieny - the Grampians s četnými jezery. Nejvyšší britskou horou je Ben Nevis - měří 1 343 m. Nížiny zabírají velkou část jižní poloviny hlavního ostrova.

Mezi nejvýznamnější řeky patří Temže - the Thames, která teče do Severního moře. Severn, který je nejdelší,  ústí do Bristolského zálivu, Trent je přítokem Humberu. Humber a Mersey odtékají do Severního moře. Clyde ústí v zálivu the Firth of Clyde a Forth odvádí vodu z území do zálivu Firth of Forth. Nejvíce jezer je v severním Skotsku a v jezerní oblasti - the Lake District. Mnoho turistů navštěvuje jezero Windermere. Největší jezera jsou však v severním Irsku: Lough Neagh a Lough Erne. Ze skotských jezer je nejznámnější Loch Lomond a zejména Loch Ness. 

Velká Británie má mírné oceánské podnebí - temperate maritime climate, které je ovlivněno především Atlantským oceánem a teplým Severoatlantským proudem (pokračováním Golfského proudu). Díky tomu jsou zimy poměrně mírné a léta spíše chladnější. Počasí je velmi proměnlivé a během jednoho dne se může několikrát změnit. Srážky jsou rovnoměrně rozloženy během celého roku, přičemž nejvíce prší na západě a v horských oblastech Skotska a Walesu. Na jihovýchodě Anglie je naopak podnebí sušší a slunečnější než ve zbytku země. 

Politika - Politics

Až na krátkou výjimku bývalo Spojené království konstituční monarchií - constitutional monarchy. Postupem času se však moc panovníka silně omezovala, v dnešní době má největší moc předseda vlády a panovník plní pouze reprezentativní funkci. V Anglii jsou dvě hlavní politické strany - Labouristé a Konzervativci. Současným panovníkem je král Karel III., který nastoupil na trůn v roce 2022. V současnosti je předsedou vlády Andy Burnham, který se stal premiérem 20. července 2026 a je zároveň předsedou Labouristické strany.

Funguje zde systém parlamentní  demokracie - parliamentary democracy. Parlament - the Parliament se skládá ze dvou komor.  Dolní sněmovna - the House of Commons má 650 členů, kteří jsou voleni ve všeobecných volbách. Poslanci projednávají a navrhují nové zákony, kontrolují činnost vlády a zastupují zájmy svých voličů. V čele Dolní sněmovny stojí předseda – the Speaker, který řídí její jednání a dohlíží na dodržování pravidel. Předseda vlády – the Prime Minister je naopak hlavou vlády a zároveň jejím hlavním představitelem v Dolní sněmovně. 

Horní sněmovna - the House of LordsHouse of Lord má 785 členů a je druhou komorou britského parlamentu. Její členové nejsou voleni ve všeobecných volbách a jejich počet se v průběhu času mění. V Horní sněmovně zasedají doživotní peerové, někteří dědiční peerové a také biskupové anglikánské církve. V čele komory stojí Lord Speaker, který dohlíží na její jednání a zastupuje Horní sněmovnu při různých příležitostech. Zákony musí zpravidla projít oběma komorami parlamentu, než mohou získat královský souhlas – Royal Assent. 

Významnou součástí britského politického systému je také vláda – the Government a její Kabinet – the Cabinet. Ministerský předseda vybírá ostatní ministry a nejvýznamnější z nich tvoří Kabinet, který je hlavním výkonným orgánem vlády a řídí každodenní chod státu. Kabinet společně rozhoduje o nejdůležitějších otázkách domácí i zahraniční politiky. Dolní sněmovna může vládě vyslovit nedůvěru, což může vést k jejímu pádu nebo k dalšímu politickému vývoji. Skotsko má vlastní parlament – the Scottish Parliament, který má 129 členů.

Vlajka Spojeného království se nazývá Union JackUnion Jack. Její první podoba byla navržena v roce 1606, kdy jí tvořila pouze anglická a skotská část. V roce 1801 byla přidána i Irská část. Vlajka je složena z křížů svatých patronů jednotlivých zemí. Anglickou část tvoří červený kříž svatého Jiří na bílém pozadí, skotskou bílý šikmý kříž svatého Ondřeje na modrém pozadí a irskou červený šikmý kříž svatého Patrika na bílém pozadí. Na vlajce není zobrazen velšský symbol, protože Wales byl součástí Anglického království již před vznikem Union Jacku. 

Obyvatelstvo a města - Population and cities

Žije zde asi 67 milionů obyvatel. Angličané, Irové, Skotové a Velšané tvoří směsici obyvatel se staletou historií. Výrazně nejpočetnější jsou Angličané a angličtina je také úředním jazykem. V některých částech Skotska přežívá gaelština, používání velštiny ve Walesu se rozmohlo od doby, kdy byla zavedena ve školách. V některých oblastech Severního Irska se používá také irština a ulsterská skotština. Největší část obyvatel žije v Anglii, zatímco Skotsko, Wales a Severní Irsko jsou řidčeji osídlené.

Od roku 1946 přistěho­valectví ze zemí Commonwealthu, hlavně z karibské oblasti, Indie a Pákistánu, vytvořilo mnohorasovou a kulturně pestrou společnost. Vzrůstá počet muslimů a obyvatel dalších vyznání. Formálně se hlásí ke křesťanství 90 % populace, aktivních věřících je však málo. Británie patří k nejvíce urbanizovaným zemím světa. Na venkově žije již jen 8 % populace. Obrovské jsou regionální rozdíly v hustotě zalidnění. Zatímco v centrální Anglii žije až 1000 obyvatel na km^2, v severním Skotsku je jich méně než 10.

Hlavním městem Anglie a celého Spojeného království je Londýn - London. Zároveň je největším městem ve státě, je sídlem panovníka, představitelů anglikánské církve, představitelů vlády, parlamentu, nejvyššího soudu atd. Je centrem kulturního, politického a společenského dění. Najdeme zde spoustu památek - např. London Eye, the Houses of Parliament, London Eye, the Tower of London, Tower Bridge. Londýn je jedním z nejvýznamnějších světových finančních center.

Města Edinburgh, Cardiff a Belfast jsou hlavními městy Skotska, Walesu a Severního Irska. Edinburgh je historickým, kulturním a politickým centrem Skotska a sídlí zde skotský parlament. Cardiff je hlavním městem Walesu a zároveň jeho významným kulturním, obchodním a sportovním centrem. Belfast je hlavním městem Severního Irska a důležitým přístavním, průmyslovým a obchodním městem. Významnou skupinu tvoří také univerzitní města Oxford a Cambridge, která patří k nejstarším a nejprestižnějším univerzitním centrům ve Spojeném království i na světě. 

Birmingham je jedním z největších měst Spojeného království a významným centrem průmyslu, obchodu a služeb. Manchester byl během průmyslové revoluce jedním z nejvýznamnějších průmyslových měst Evropy a dodnes je důležitým centrem obchodu, kultury, vzdělávání a sportu. Glasgow je největším městem Skotska a významným průmyslovým, obchodním a kulturním centrem. Leeds patří k největším městům severní Anglie a je významným centrem finančních služeb, obchodu, vzdělávání a průmyslu. 

Hospodářství - Economy

Po dlouhá staletí bylo Spojené království největší hospodářskou, vojenskou a průmyslovou velmocí světa, postupně se stala i námořní velmocí a ovládla téměř čtvrtinu  souše. Po rozpadu koloniální říše a v důsledku válek své vedoucí postavení ztratila. Struktura britského hospodářství je typická pro rozvinuté a vyspělé státy. Významnou roli mají také finančnictví a obchod. Převažuje zaměstnání ve službách, naopak zaměstnanost v zemědělství je velmi nízká. V zásobování základními potravinami je ale země soběstačná. 

Spojené království má různorodé přírodní bohatství a významné zásoby nerostných surovin. Světový význam měla především ložiska černého uhlí – black coal, jejichž těžba však v současnosti výrazně poklesla a většina tradičních uhelných dolů byla uzavřena. Uhelné pánve se nacházely především v oblasti Pennin – the Pennines, v Midlands a ve Walesu. Těžba uhlí měla v minulosti zásadní význam pro rozvoj průmyslu a významně ovlivnila vznik a růst mnoha průmyslových měst.

Ropa – oil a zemní plyn – natural gas se těží především v Severním moři. Těžba těchto surovin přispěla k rozvoji energetiky a hospodářství Spojeného království, zejména od druhé poloviny 20. století. K dalším nerostným surovinám patří štěrk – gravel, písek – sand, pískovec – sandstone, křída – chalk, vápenec – limestone, jíl – clay, železná ruda – iron ore a sůl – salt. Některé z těchto surovin se využívají především ve stavebnictví a průmyslu. Význam těžby nerostných surovin se však postupně mění v souvislosti s útlumem tradičního těžkého průmyslu.

Průmysl je velmi rozvinutý a zahrnuje široké spektrum odvětví. Tradičně významný je chemický průmysl – chemical industry a textilní průmysl – textile industry, který má dlouhou historii zejména v severní Anglii. Důležitou roli má také letecký průmysl – aviation industry, výroba dopravních prostředků – manufacture of vehicles a elektronický průmysl – electronics industry. Významnými průmyslovými a hospodářskými oblastmi jsou Yorkshire, Midlands, Londýn, Manchester a jižní Wales.

Zemědělství je ve Spojeném království velmi vyspělé a díky moderním technologiím je vysoce produktivní. Zemědělská výroba je přizpůsobena místním přírodním podmínkám a významnou úlohu má rostlinná i živočišná výroba. Mezi hlavní zemědělské plodiny patří pšenice – wheat, ječmen – barley, oves – oats, brambory – potatoes a cukrová řepa – sugar beet. Na farmách se chová především skot – cattle, ovce – sheep, prasata – pigs a drůbež – poultry. Pro některé oblasti, zejména Skotsko, Wales a severní Anglii, jsou typické rozsáhlé pastviny a chov ovcí.