Přivlastňovací pád - Genitive case

Přivlastňovací pád neboli genitive case je v angličtině důležitou gramatickou konstrukcí, která vyjadřuje vlastnictví nebo vztah mezi dvěma podstatnými jmény. Používá se zejména pro označení toho, komu nebo čemu něco patří. Přivlastňovací pád se v angličtině tvoří jinak než v češtině, což vyžaduje zvláštní pozornost. Tento gramatický jev je často jedním z prvních, který se studenti angličtiny učí při popisu vztahů mezi lidmi a věcmi. Jeho správné používání pomáhá vytvářet jasné a přesné věty, zejména při popisu vlastnictví.

Nejběžnější způsob tvorby přivlastňovacího pádu je přidáním apostrofu a písmene "-s" ('s) ke jménu nebo podstatnému jménu. Tento způsob se používá především pro osoby, zvířata a časové výrazy, například: "Tom's car" (Tomovo auto), "the cat's tail" (kočičí ocas), "yesterday's news" (včerejší zprávy). Je důležité si zapamatovat, že použití přivlastňovacího pádu je omezené převážně na živé bytosti a konkrétní výrazy. Znalost těchto pravidel je klíčová pro vyhnutí se častým chybám při vyjadřování vztahů mezi lidmi, zvířaty nebo časem.

Pokud slovo v jednotném čísle končí na "-s", lze přidat buď pouze apostrof ('), nebo apostrof a "-s" ('s). Obě možnosti jsou správné, ale varianta s pouhým apostrofem je častější v psané angličtině. Například: "Charles' book" nebo "Charles's book" (Kniha Charlese). U podstatných jmen v množném čísle, která už končí na -s, přidáváme pouze apostrof: "the students' room" (pokoj studentů). U podstatných jmen v množném čísle si studenti musí dávat pozor, aby neskládali přivlastňovací tvar špatně – např. "the teachers' lounge" (učitelský salonek).

Přivlastňovací pád se také používá ve spojeních, kde je vlastník označen delší frází. V takovém případě se apostrof přidává až na konec celého výrazu, například: "My brother-in-law's car" (Auto mého švagra) nebo "The man next door's dog" (Pes souseda odvedle). I složitější fráze lze díky přivlastňovacímu pádu jasně a stručně vyjádřit, což přispívá k přesnému vyjadřování. Tato konstrukce umožňuje efektivně vyjádřit vlastnictví i v případech, kdy by použití předložky „of“ vedlo k neobratné nebo nepřehledné větě.

Používání přivlastňovacího pádu je klíčové pro plynulou a přesnou komunikaci v angličtině. Správné zvládnutí této konstrukce zlepšuje schopnost vyjadřovat vztahy mezi osobami a věcmi a je nepostradatelné v každodenním i formálním jazyce. Osvojení si přivlastňovacího pádu výrazně zvyšuje jazykovou plynulost a umožňuje tvořit věty podobné rodilým mluvčím. Navíc pomáhá porozumět složitějším jazykovým strukturám a usnadňuje čtení i poslech autentických anglických textů.

Tvoření přivlastňovacího pádu

V angličtině existují dva hlavní způsoby, jak vyjádřit vlastnictví: pomocí apostrofu + "s" ('s) nebo pomocí předložky "of". Správné použití závisí na tom, zda mluvíme o životných nebo neživotných podstatných jménech.

Životná podstatná jména - něco patří člověku

Pokud chceme vyjádřit, že něco patří osobě nebo živé bytosti, používáme apostrof + "s" ('s). Tento způsob je jednoduchý a běžně používaný:

Podstatné jméno v jednotném čísle → přidáváme 's

Peter’s book (Petrova kniha)
Tom’s car (Tomovo auto)
Sara’s phone (Sářin telefon)
Dog’s bone (psova kost)

Podstatné jméno v množném čísle končící na -s → přidáváme pouze apostrof

Students' ball (ples studentů)
Parents' bedroom (ložnice rodičů)
Teachers' lounge (kabinet učitelů)
Friends' party (večírek přátel)

Podstatné jméno v množném čísle, které nekončí na -s → přidáváme 's

Children’s toys (hračky dětí)
Men’s shoes (pánské boty)
Women’s club (klub žen)
People’s choice (volba lidu)

Neživotná podstatná jména - něco patří věci

Pokud se jedná o vlastnictví u neživotných podstatných jmen (předměty, budovy, pojmy apod.), používáme předložku "of". Větu tvoříme takto:

Co patří + of + čemu to patří

The name of the book (jméno té knihy)
The roof of the car (střecha auta)
The colour of the T-shirt (barva trička)
The end of the film (konec filmu)

Dvojitý přivlastňovací pád - Double genitive

Dvojitý přivlastňovací pád - double genitive je zajímavou gramatickou konstrukcí, která se v angličtině používá ke zdůraznění vztahu mezi vlastníkem a věcí, která mu patří. Tento typ přivlastňovacího pádu kombinuje dvě metody vyjadřování vlastnictví: předložku of a přivlastňovací pád s apostrofem + s ('s).

Dvojitý přivlastňovací pád tvoříme takto:

A/An/That/Some... + podstatné jméno + of + přivlastňovací pád ('s)

A book of Tom’s (jedna z Tomových knih)
That idea of Brenda’s (ten nápad Brendy)
A friend of mine (jeden z mých kamarádů)
Some friends of ours (někteří z našich přátel)

Používáme ho v těchto případech:

a) Když chceme vyjádřit, že něco je pouze jednou z několika věcí nebo jednou z několika osob.

Rozdíl mezi klasickým a dvojitým přivlastňovacím pádem:

Peter’s friend → Petrův kamarád (blízký přítel, jasně daná osoba)
A friend of Peter’s → jeden z Petrova okruhu kamarádů (Petr má více přátel)

Další příklady:

My sister’s idea → Nápad mé sestry (konkrétní nápad, který měla)
An idea of my sister’s → Jeden z nápadů mé sestry (může jich mít víc)

b) Pokud používáme některá zájmena, u nichž nelze použít klasický přivlastňovací pád.

Týká se to zejména:

Ukazovacích zájmen (this, that, these, those)

That Emma’s book → Takto nelze říci
That book of Emma’s (Ta kniha Emy)

Neurčitých zájmen (some, any, no, many...)

Some Jane’s relatives → Takto nelze říci
Some relatives of Jane’s (Nějací příbuzní Jane)

Další typy přivlastňovacího pádu

Skupinový přivlastňovací pád - Group genitive

Skupinový přivlastňovací pád - group genitive se používá tehdy, když chceme vyjádřit, že jedna věc patří více osobám společně. V takovém případě přidáváme apostrof + "s" ('s) pouze za poslední člen skupiny.

Příklady správného použití:

My grandmother and my grandfather’s dog – pes mé babičky a dědy (oba vlastní jednoho psa)
In Adam and William’s house – v domě Adama a Williama (oba sdílejí ten samý dům)

Pokud vlastní každý z daných lidí jinou věc, je nutné přivlastňovací pád uvést u každého z nich zvlášť:

My dad’s and my mom’s birthdays are both in January – Narozeniny taťky i mamky jsou v lednu (každý má své vlastní narozeniny)
Sarah’s and Tom’s cars are parked outside – Sářino i Tomovo auto jsou zaparkovaná venku (každý má své vlastní auto)

Místní přivlastňovací pád - Local genitive

Místní přivlastňovací pád - local genitive se v angličtině používá často, zejména tehdy, když je z kontextu jasné, o jakém místě mluvíme. V takovém případě se samotné slovo označující místo často vypustí, protože je zcela zřejmé, co je myšleno.

Příklady místního přivlastňovacího pádu:

I went to Peter’s (house) – Šel jsem k Petrovi (domů)
She was at the dentist’s (office) – Byla u zubaře (v ordinaci)
We’ll meet at Mike’s (place) – Sejdeme se u Mika (doma)
I’m going to the hairdresser’s (salon) – Jdu ke kadeřnici (do salonu)

Nulový přivlastňovací pád - Zero genitive

Nulový přivlastňovací pád - zero genitive používáme tehdy, pokud podstatné jméno končí na písmeno "s". V tomto případě za dané slovo přidáme pouze apostrof (bez dalšího s).

Příklady nulového přivlastňovacího pádu:

Achilles’ heel (Achillova pata)
Socrates’ philosophy (Sokratova filosofie)
Burns’ poems (Básně Burnse)
Jesus’ teachings (Ježíšovo učení)