Nový Zéland - New Zealand

Základní informace - Basic information

Historie - History

Na území Nového Zélandu první obyvatelé poprvé připluli až koncem 1. tisíciletí n. l. z polynézských ostrovů a usadili se spíše na Severním ostrově, jelikož jsou zde vhodnější podmínky pro zemědělství. Těmto obyvatelům se říká Mauři. Jako první Evropan na ostrově byl roku 1642 holandský mořeplavec Abel Janszoon Tasman. První skutečný průzkum však uskutečnil na přelomu 60. a 70. let James CookJames Cook. Ten ho objevil roku 1769 a zmapoval téměř celé pobřeží. Cookovy mapy byly natolik přesné, že se používaly ještě mnoho let po jeho výpravě.

Na ostrovy pak přijížděly Evropané a Američané za účelem obchodu a lovu velryb a tuleňů. Mauři byli ochotni obchodovat s Evropany, a tak se k nim dostaly některé potraviny (brambory) nebo zbraně (muškety). Maurští náčelníci pak výměnou za ochranu a práva na své pozemky uznali smlouvou z roku 1840 s názvem Treaty of Waitangi Treaty of Waitangi svrchovanost Britů. Výměnou za to jim byla rasová rovnost. Ačkoliv smlouva byla podepsána oběma stranami, byla pochopena odlišně, což později vedlo ke sporům. 

Od roku 1840 zde bylo značné evropské osídlení. Především šlo o Angličany, Skoty a Velšany, dále pak Chorvaty a Čechy. Roku 1852 vydal britský parlament New Zealand Constitution ActNew Zealand Constitution Act 1852, což byla první plně zrealizovaná snaha o částečnou samosprávu. V 60. letech 19. století přilákal mnoho přistěhovalců objev zlata. Evropští osadníci se pak stále častěji dostávali do sporů s Maury o pozemky. Došlo k několika povstáním, která přerostla v otevřenou válku. Odpor Maurů byl však kolonizátory krvavě potlačen.Tyto konflikty jsou dnes označovány jako novozélandské války.

Vývoj na Jižním ostrově byl zcela odlišný. Zde totiž nebylo tolik Maurů a nedocházelo tedy ke sporům o území. Osadníci Nového Zélandu začali posupně požadovat právo na sebeurčení, a proto byl kolonii udělen v roce status dominia. Další vývoj je podobný jako u Austrálie. Dominium znamenalo, že měl Nový Zéland vlastní vládu, ale formálně zůstával součástí Britského impéria. Nový Zéland se postupně stal samostatným a moderním demokratickým státem. Status dominia byl důležitým krokem na cestě k úplné nezávislosti Nového Zélandu.

Nový Zéland stál za 1. světové války na straně Británie. Ve 30. letech byl zasažen ekonomickou krizí a za 2. světové války bojoval opět na straně Británie a USA proti Japoncům. Nový Zéland se stal roku 1931 nezávislým státem na Commonwealthu. Dnes je Nový Zéland moderní demokratický stát s úzkými vztahy k ostatním zemím Commonwealthu. V současnosti je Nový Zéland známý svou vysokou životní úrovní a ochranou přírody. Významnou součástí jeho kultury a společnosti jsou dodnes původní Maorové a jejich tradice.

Geografie - Geography

Nový Zéland je ostrovní  země  ležící  v Tichém oceánu - the Pacific Ocean, od Austrálie je asi 2 000 km vzdálený jihovýchodním směrem. Rozlohou 268 680 km²  je větší než Velká Británie. Území je rozčleněno na dva větší ostrovy - Severní ostrov - the North Island a Jižní ostrov - the South Island a několik menších ostrovů. Dva velké ostrovy od sebe odděluje Cookův průliv - the Cook Strait. Nový Zéland se skládá také z mnoha menších ostrovů, z nichž nejznámější jsou Stewartův ostrov a Chathamské ostrovy.

Na Severním ostrově se nachází vysočina sopečného původu, která dodnes vykazuje vulkanickou činnost. Proto je Severní ostrov také nazýván ostrovem ohně. Na Jižním ostrově jsou hory pokryté ledovcem. Proto je nazýván ostrovem ledu. Na Severním ostrově se nachází známé geotermální oblasti s horkými prameny a gejzíry. Jižní ostrov je známý především pohořím Jižní Alpy, které se táhne podél jeho západní části. Rozdílný povrch obou ostrovů ovlivňuje také podnebí a způsob využití krajiny.

Země je z velké části hornatá. Nejvyšší vrchol je Mount Cook (3 764 m). Nejvyšší hora Mount Cook, známá také jako Aoraki, se nachází v Jižních Alpách na Jižním ostrově. Nový Zéland leží v oblasti časté zemětřesné a sopečné činnosti, protože se nachází na rozhraní litosférických desek. Povrch Nového Zélandu tvoří také hluboká údolí, jezera a pobřežní nížiny, které společně vytvářejí velmi rozmanitou krajinu. Podnebí je zde velmi příjemné. Je zde spousta slunce a často tady prší. Léta jsou nepříliš horká a zimy jsou mírné.

Na Nový Zéland se jezdí turisté dívat především na překrásnou nedotčenou přírodu, ve které se natáčel například i Pán prstenů. Většina obyvatel žije ve městech při pobřeží, a to až 88 %. Kromě krajiny tu můžete obdivovat i různé endemity, kterými je například pták kiwi. Nový Zéland je známý svou ochranou přírody a velkým množstvím národních parků. Příroda je velmi rozmanitá, najdeme zde deštné lesy, hory, ledovce, jezera i dlouhé písečné pláže. Díky jedinečné přírodě a mnoha chráněným oblastem patří mezi nejvyhledávanější turistické destinace v Tichém oceánu.

Politika - Politics

Nový Zéland je členem Britského společenství národů - Commonwealth. Oficiálním vládcem je britský monarcha reprezentovaný generálním guvernérem - the Governor General na federální úrovni a na úrovni jednotlivých států a teritorií guvernéry. Ten je jmenován britským monarchou na doporučení premiéra. Volební období je obvykle 5 let. Parlament Nového Zélandu má jednu komoru, a to je Sněmovna reprezentantů - the House of Commons, která má 120 poslanců. Volby se konají po 3 letech.

Politický systém Nového Zélandu je založen na principech parlamentní demokracie. V čele vlády stojí premiér, který je obvykle vůdcem politické strany s největší podporou ve Sněmovně reprezentantů. Země je rozdělena na regiony a místní samosprávy, které zajišťují správu jednotlivých oblastí. Nový Zéland patří mezi stabilní demokratické státy a jeho obyvatelé mají možnost svobodně se účastnit voleb a ovlivňovat chod země. Díky tomuto systému patří Nový Zéland mezi politicky stabilní země s vysokou úrovní demokracie a občanských práv.

Můžeme si všimnout, že vlajka je velmi podobná vlajce Austrálie. V levém horním rohu je Union JackUnion Jack, který má poloviční rozměry, v pravé části vlajky jsou další čtyři pěticípé hvězdy. Jejich barva je červená s bílým obrysem. Ty jsou sestaveny do souhvězdí jižního kříže. Modrá barva vlajky představuje okolní moře a oblohu, která obklopuje Nový Zéland. Hvězdy na vlajce připomínají polohu země na jižní polokouli a její spojení s oblastí Tichého oceánu. Vlajka tak symbolizuje nejen historické vazby na Velkou Británii, ale také jedinečnou polohu této ostrovní země.

Obyvatelstvo a města - Population and cities

Obyvatelstvo Nového Zélandu tvoří přibližně 5 milionů lidí. Většina obyvatel žije na Severním ostrově, kde se nachází také největší města. Nejpočetnější skupinu tvoří lidé evropského původu, především potomci britských přistěhovalců. Významnou menšinou jsou původní obyvatelé Maorové, kteří mají vlastní kulturu, jazyk a tradice. Mezi další skupiny obyvatel patří lidé asijského a tichomořského původu. Zalidnění je velmi nízké. Přestože má Nový Zéland malý počet obyvatel, jeho společnost je kulturně velmi rozmanitá.

Největším městem Nového Zélandu je Auckland, který leží na Severním ostrově a je důležitým hospodářským i kulturním centrem země. Dalšími významnými městy jsou hlavní město Wellington, které je sídlem vlády a parlamentu, a také Christchurch, největší město Jižního ostrova. Město Nelson se nachází na severu Jižního ostrova a je známé především krásnou okolní přírodou, blízkostí národních parků a příjemným podnebím. Města na Novém Zélandu jsou známá svou čistotou, moderní architekturou a blízkostí k přírodě.

Obyvatelé Nového Zélandu žijí převážně ve městech a podél pobřeží, zatímco rozsáhlé vnitrozemské oblasti jsou méně osídlené. Životní úroveň je zde vysoká a země je známá svou bezpečností, krásnou přírodou a vyváženým způsobem života. Velkou roli v každodenním životě hraje sport, zejména ragby, které je považováno za národní sport Nového Zélandu. Důležitou součástí života obyvatel je také ochrana životního prostředí a vztah k jedinečné přírodě země. Novozélanďané jsou také známí svou přátelskostí, pohostinností a silným vztahem ke své zemi.

Hospodářství - Economy

Hospodářství Nového Zélandu je založeno především na využívání přírodních zdrojů, zemědělství a službách. Země má omezené zásoby nerostných surovin, mezi které patří především uhlí - coal, zemní plyn - natural gas, zlato - gold, železná ruda - iron ore a některé druhy nerostů. Těžba surovin není hlavním odvětvím ekonomiky, ale některé suroviny mají význam pro domácí průmysl a vývoz. Velký význam má také výroba energie z vodních elektráren a obnovitelných zdrojů. 

Průmysl Nového Zélandu je zaměřen hlavně na zpracování zemědělských produktů, potravinářství - food processing a výrobu dřeva - wood processing. Významná je také výroba strojů, lodí, textilu a chemických výrobků. Důležitou roli hraje zpracovatelský průmysl, který umožňuje vyvážet produkty do zahraničí. Mezi největší obchodní partnery patří především Austrálie, Čína, Spojené státy americké a Japonsko. Průmyslová výroba je důležitá zejména pro zpracování místních surovin a podporuje hospodářský růst země.

Zemědělství patří mezi nejvýznamnější části hospodářství Nového Zélandu a má velký podíl na vývozu. Díky příznivému klimatu a rozsáhlým pastvinám se zde chová především ovce - sheep, skot - cattle a pěstují se různé plodiny, například obilí - corn, ovoce - fruit a vinná réva - grapes. Nový Zéland je známý hlavně produkcí mléka - milk, masa - meat a vlny - wool, které vyváží do mnoha zemí světa. Zemědělství je moderní a využívá pokročilé technologie pro efektivní výrobu.