Čekejte prosím...

Modální slovesa I - Modal verbs I

Modální slovesa v angličtině představují specifickou skupinu pomocných sloves, která slouží k vyjádření různých postojů mluvčího, jako je schopnost, možnost, nutnost, povolení nebo pravděpodobnost. Jsou nezbytnou součástí každodenní komunikace a jejich správné použití přispívá k přesnosti a přirozenosti anglického projevu. Na rozdíl od běžných sloves se modální slovesa chovají gramaticky odlišně a nejsou časována běžným způsobem. Tato slovesa hrají klíčovou roli při vyjadřování postojů a úmyslů.

Mezi nejběžnější modální slovesa patří například "can, could, may, might, must, shall, should, will, would". Každé z nich má specifický význam, ale často se jejich významy překrývají v závislosti na kontextu. Například "can" může vyjadřovat schopnost "I can swim.", ale také povolení "Can I leave now?". Právě tato víceznačnost vyžaduje pečlivé pochopení a procvičování. Správné porozumění významům modálních sloves je zásadní pro plynulou komunikaci.

Modální slovesa se používají bez koncovky „-s“ ve 3. osobě jednotného čísla a vždy se pojí s infinitivem bez „to“. Například říkáme "She must go.", nikoliv "She must goes.". Nemají také běžné tvary minulého a budoucího času, proto se často nahrazují jinými konstrukcemi – například místo minulého tvaru "must" se používá "had to". Jejich zvláštní gramatická pravidla je třeba si dobře osvojit. 

Velmi důležitým aspektem modálních sloves je také jejich funkce při vyjadřování míry jistoty, zdvořilosti či doporučení. Například "should" se používá pro doporučení "You should see a doctor.", zatímco "might" naznačuje nízkou pravděpodobnost "It might rain later.". Správná volba modálního slovesa tak může zásadně změnit význam celé věty. Výběr vhodného slovesa odráží nejen význam, ale i tón sdělení. 

Vzhledem k jejich důležitosti a častému výskytu v anglickém jazyce je důležité modální slovesa nejen znát, ale také porozumět jejich nuancím a rozdílům v použití. Studium příkladových vět, poslech rodilých mluvčích a vlastní aktivní používání v praxi je klíčem k jejich správnému zvládnutí. Pravidelný trénink pomáhá modální slovesa přirozeně používat. S jistotou v jejich používání se výrazně zlepší jak mluvený, tak psaný projev. 

Centrální modální slovesa - Central modal verbs

Centrální modální slovesa - core modal verbs tvoří základní skupinu pomocných sloves, která jsou klíčová pro vyjadřování různých postojů mluvčího – například možnosti, nutnosti, schopnosti, pravděpodobnosti nebo povolení. Na rozdíl od běžných sloves nemají vlastní plnovýznamový tvar a vždy musí být spojena s významovým slovesem v základním infinitivu bez to (např. can go, must study).

Tato slovesa se nečasují podle osoby ani čísla, což znamená, že jejich tvar zůstává vždy stejný – například "He can.", nikoliv "He cans.". Také nemají běžné tvary minulého nebo budoucího času, a proto se minulost často vyjadřuje opisem, například "had to" místo "must". Gramatická pravidla pro jejich použití jsou pevně daná a jejich porušení vede ke gramaticky nesprávným větám.

Mezi hlavní centrální modální slovesa patří: "can, could, may, might, must, shall, should, will, would". Každé z nich má svůj specifický význam, ale některá se mohou překrývat v závislosti na kontextu. Například "could" může vyjadřovat minulou schopnost "I could swim when I was a child.", ale i možnost "It could rain later.". Znalost těchto sloves umožňuje vyjadřovat schopnosti, možnosti i povinnosti.

Modální slovesa se hojně používají v každodenní angličtině, a to jak v mluveném, tak psaném projevu. Sloveso "can" často značí schopnost nebo povolení, "must" vyjadřuje silnou povinnost, zatímco "might" či "may" se používají pro možnost s různou mírou pravděpodobnosti. Správná volba slovesa pomáhá přesně a přirozeně vyjádřit zamýšlený význam. Je důležité si všímat jemných rozdílů mezi jednotlivými slovesy, aby byla sdělení přesná.

Ovládnutí centrálních modálních sloves je nezbytné pro plynulý a srozumitelný projev v angličtině. Jejich zvládnutí vyžaduje nejen zapamatování významů, ale také porozumění kontextu, ve kterém se používají. Pravidelné procvičování formou vět, poslechu i konverzace vede k jejich automatickému a správnému použití v reálných situacích. Čím více s nimi člověk pracuje, tím přirozenější je jejich používání.

Sloveso Hlavní význam(y) Příklad věty Poznámka
can schopnost, možnost, povolení She can speak Spanish. přítomnost, neformální použití
could minulá schopnost, možnost, zdvořilá žádost Could you help me, please? minulý čas od can, zdvořilejší forma
may možnost, formální povolení May I leave early? spisovnější než can
might nízká pravděpodobnost It might rain tomorrow. méně jisté než may
must silná povinnost, logický závěr You must wear a helmet. nelze použít pro minulost (had to)
shall návrh, nabídka, budoucnost (BrE) Shall we go? formální, často v britské angličtině
should rada, doporučení, očekávání You should see a doctor. mírnější než must
will budoucnost, rozhodnutí, sliby I will call you later. běžné pro vyjádření budoucnosti
would podmínky, zvyklosti v minulosti, zdvořilost I would help if I could. používá se často v podmínkových větách

Can/Could

Slovesa can a could patří mezi nejběžnější modální slovesa v angličtině. Používají se k vyjádření schopnosti, možnosti, povolení nebo žádosti, a jejich správné použití je nezbytné pro plynulou a srozumitelnou komunikaci. Přestože mají podobný význam, liší se především časem, tónem a mírou formálnosti. Porozumění rozdílům mezi nimi je důležité pro správnou volbu ve větách.

Can se používá hlavně v přítomném čase a vyjadřuje schopnost nebo možnost. Například ve větě "She can swim very well." říkáme, že daná osoba má schopnost plavat. Kromě schopnosti může "can" vyjadřovat také neformální povolení "Can I use your phone?" nebo možnost "It can be dangerous.". Sloveso "can" je díky své univerzálnosti velmi časté v běžné komunikaci.

Could je minulý čas od can, ale má i jiné funkce. Používá se k vyjádření schopnosti v minulosti "When I was a child., I could run fast.", ale také pro zdvořilejší žádosti "Could you open the window, please?" nebo jako hypotetická možnost "It could happen anytime.". Tón se díky "could" stává jemnější a méně přímý. Použití "could" často signalizuje větší ohleduplnost nebo nejistotu.

Obě slovesa se také často používají v otázkách. Otázka s "can" "Can you help me?" je přímá a běžná v neformální konverzaci, zatímco "could" "Could you help me?" je zdvořilejší a častá v profesionálním či formálním kontextu. Rozdíl v tónu je tedy důležitý nejen pro význam, ale i pro vhodnost výrazu v dané situaci. Volba správného slovesa ovlivňuje, jak působíme na posluchače.

Znalost rozdílů mezi "can" a "could" pomáhá mluvčím správně vyjadřovat čas, úroveň zdvořilosti a míru jistoty. Díky tomu působí jejich angličtina přirozeněji a přesněji. Doporučuje se používat obě slovesa v různých větách a kontextech, aby se jejich použití dostalo „do ucha“ a do aktivní slovní zásoby. Čím více se s těmito slovesy pracuje, tím jistější bude jejich použití.

  • can - kladné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba I can dance.
(Já) umím tancovat.
We can dance.
(My) umíme tancovat.
Druhá osoba You can dance.
(Ty) umíš tancovat.
You can dance.
(Vy) umíte tancovat.
Třetí osoba. He/She/It can dance.
(On/Ona/Ono) umí tancovat.
They can dance.
(Oni) umí tancovat.
  • can - záporné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba can´t (can not) dance.
(Já) neumím tancovat.
We can´t (can not) dance.
(My) neumíme tancovat.
Druhá osoba You can´t (can not) dance.
(Ty) neumíš tancovat.
You can´t (can not) dance.
(Vy) neumíte tancovat.
Třetí osoba. He/She/It can´t (can not) dance.
(On/Ona/Ono) neumí tancovat.
They can´t (can not) dance.
(Oni) neumí tancovat.
  • can - otázky
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba Can I dance?
Umím (já) tancovat?
Can we dance?
Umíme (my) tancovat?
Druhá osoba Can you dance?
Umíš (ty) tancovat?
Can you dance?
Umíte (vy) tancovat?
Třetí osoba. Can he/she/it dance?
Umí (on/ona/ono) tancovat?
Can they dance?
Umí (oni) tancovat?
  • could - kladné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba

I could dance.
(Já) jsem uměl/a tancovat.

We could dance.
(My) jsme uměli tancovat.
Druhá osoba You could dance.
(Ty) jsi uměl/a tancovat.
You could dance.
(Vy) jste uměli tancovat.
Třetí osoba. He/She/It could dance.
(On/Ona/Ono) uměl/a/o tancovat.
They could dance.
(Oni) uměli tancovat.
  •  could - záporné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba couldn´t (could not) dance.
(Já) jsem neuměl/a tancovat.
We couldn´t (could not) dance.
(My) jsme neuměli tancovat.
Druhá osoba You couldn´t (could not) dance.
(Ty) jsi neuměl/a tancovat.
You couldn´t (could not) dance.
(Vy) jste neuměli tancovat.
Třetí osoba. He/She/It couldn´t (could not) dance.
(On/Ona/Ono) neuměl/a/o tancovat.
They couldn´t (could not) dance.
(Oni) neuměli tancovat.
  • could - otázky
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba Could I dance?
Uměl/a jsem (já) tancovat?
Could we dance?
Uměli jsme (my) tancovat?
Druhá osoba Could you dance?
Uměl/a jsi (ty) tancovat?
Could you dance?
Uměli jste (vy) tancovat?
Třetí osoba. Could he/she/it dance?
Uměl/a/o (on/ona/ono) tancovat?
Could they dance?
Uměli (oni) tancovat?

Nyní se podíváme na to jak se sloveso can chová v budoucím a minulém čase:

  • pro tvorbu budoucího času používáme sloveso "will" (které je taky modální a dvě modální slovesa za sebou stát nemohou), tudíž pro tvorbu budoucího času u can potřebujeme tzv. opisný tvar, kterým je "be able to":
    • I will be able to finish it tomorrow. (Budu to moci dokončit zítra.)
    • She will not be able to meet him tomorrow. (Nebude se s ním moci zítra setkat.)
  • při tvorbě minulého času máme hned několik možností:
    • pokud slovesem "can" vyjadřujeme nějakou schopnost nebo možnost, máme dvě možnosti:
      • využít tzv. opisný tvar, opisný tvar slovíčka „can“ je "be able to":
        • I was able to win the game. (Povedlo se mi vyhrát ten zápas.)
      • využít minulý tvar slovesa can – "could":
        • He could already swim when he was four. (Už ve čtyřech letech uměl plavat.)
      • Rozdílem je to, že pokud použijeme opis, mluvíme o nějaké jednorázové schopnosti – o něčem, co se nám spíše (více či méně náhodně) povedlo. Pokud použijeme minulý tvar, hovoříme o dlouhodobé schopnosti, kterou jsme zřejmě někdy získali a pravděpodobně jí i stále máme.
    • pokud ale slovesem „can“ vyjadřujeme (ne)jistotu nebo pravděpodobnost daného faktu, použijeme minulý tvar can + have + příčestí minulé - například "could have done":
      • The man in the supermarket could have been John. (Ten muž v supermarketu mohl být Jan.)

V následující tabulce si můžete prohlédnout všechny opisné tvary pro can:

Opisy pro "can"  
Přítomný čas I am able to
Minulý čas I was able to
Budoucí čas I will be able to
Předpřítomný čas I have been able to
Předminulý čas I had been able to
Předbudoucí čas I will have been able to
Podmiňovací způsob – druhý kondicionál I would be able to
Podmňovací způsob – třetí kondicionál I would have been able to
  • slovíčko can nese několik významů:
    • schopnost:
      • He can play the piano. (Umí hrát na klavír.)
    • svolení:
      • Can I go to the toilet, please? –(Mohu si odskočit, prosím?)
    • žádost:
      • Can you help me? (Pomohl bys mi?)
    • možnost (jsme něčeho schopní):
      • can visit them while I’m in town. (Mohu je navštívit.)
    • možnost (existuje reálná šance):
      • She could be home. (Mohla by být doma.)

May/Might

Modální slovesa may a might se v angličtině používají především k vyjádření možnosti, tedy něčeho, co se může stát, ale není to jisté. Obě slovesa jsou si významově velmi blízká, liší se však mírou pravděpodobnosti a často i tónem vyjádření. Jejich správné použití pomáhá mluvčím jemně odstínit význam a vyjádřit nejistotu nebo zdvořilost. Pochopení těchto rozdílů je důležité pro přirozené a přesné vyjadřování.

Sloveso may vyjadřuje možnost s poměrně vysokou pravděpodobností nebo se používá jako formální žádost o povolení. Například "It may rain tomorrow." znamená, že je docela pravděpodobné, že bude pršet. Ve formální komunikaci může may sloužit k vyjádření svolení – "You may leave now." (Můžete odejít.). Tato forma je spisovnější než například "can". Sloveso :"may" působí ve větách často formálněji a zdvořileji.

Naopak might se používá pro méně jisté situace, tedy když je pravděpodobnost výskytu děje menší. Například "It might rain later." značí, že je možné, že bude pršet, ale není to příliš pravděpodobné. Might je také vhodné pro vyjadřování opatrnosti nebo spekulací – "She might be at home, but I’m not sure.". Použitím "might" často naznačujeme nejistotu nebo váhání.

Obě slovesa se dají použít i v podmínkových větách nebo hypotetických situacích. Například: "If you hurry, you may catch the bus." (možnost v reálné budoucnosti) versus "If I had more time, I might travel more." (hypotetická situace). Tyto jemné rozdíly pomáhají vyjádřit, zda je situace reálná nebo čistě představovaná. Kontext rozhoduje o tom, zda zvolíme "may" nebo "might".

Pochopení rozdílů mezi "may" a "might" pomáhá mluvčím přesně vyjádřit míru pravděpodobnosti a přizpůsobit jazyk konkrétní situaci – formální, hypotetické nebo nejisté. Přestože se v běžné mluvě často zaměňují, jejich cílené používání výrazně zlepší přesnost i přirozenost anglického projevu. Vědomá volba mezi těmito dvěma slovesy zvyšuje úroveň jazykového projevu.

  • may - kladné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba I may swim.
(Já) si možná zaplavu.
We may swim.
(My) si možná zaplaveme.
Druhá osoba You may swim.
(Ty) si možná zaplaveš.
You may swim.
(Vy) si možná zaplavete
Třetí osoba. He/She/It may swim.
(On/Ona/Ono) si možná zaplave.
They may swim.
(Oni) si možná zaplavou.
  • may - záporné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba mayn´t (may not) swim.
(Já) si asi nezaplavu.
We mayn´t (may not) swim.
(My) si asi nezaplaveme.
Druhá osoba You mayn´t (may not) swim.
(Ty) si asi nezaplaveš.
You mayn´t (may not) swim.
(Vy) si asi nezaplavete
Třetí osoba. He/She/It mayn´t (may not) swim.
(On/Ona/Ono) si asi nezaplave.
They mayn´t (may not) swim.
(Oni) si asi nezaplavou.
  •  may - otázky
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba May I swim?
Můžu si (já) zaplavat?
May we swim?
Můžeme si (my) zaplavat?
Druhá osoba May you swim?
Můžeš si (ty) zaplavat?
May you swim?
Můžete si (vy) zaplavat?
Třetí osoba. May he/she/it swim?
Může si (on/ona/ono) zaplavat?
May they swim?
Můžou si (oni) zaplavat?
  • might - kladné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba might swim.
(Já) si možná zaplavu.
We might swim.
(My) si možná zaplaveme.
Druhá osoba You might swim.
(Ty) si možná zaplaveš.
You might swim.
(Vy) si možná zaplavete
Třetí osoba. He/She/It might swim.
(On/Ona/Ono) si možná zaplave.
They might swim.
(Oni) si možná zaplavou.
  • might - záporné věty
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba mightn´t (might not) swim.
(Já) si asi nezaplavu.
We mightn´t (might not) swim.
(My) si asi nezaplaveme.
Druhá osoba You mightn´t (might not) swim.
(Ty) si asi nezaplaveš.
You mightn´t (might not) swim.
(Vy) si asi nezaplavete
Třetí osoba. He/She/It mightn´t (might not) swim.
(On/Ona/Ono) si asi nezaplave.
They mightn´t (might not) swim.
(Oni) si asi nezaplavou.
  •  might - otázky
  Jednotné číslo Množné číslo
První osoba Might I swim?
Můžu si (já) zaplavat?
Might we swim?
Můžeme si (my) zaplavat?
Druhá osoba Might you swim?
Můžeš si (ty) zaplavat?
Might you swim?
Můžete si (vy) zaplavat?
Třetí osoba. Might he/she/it swim?
Může si (on/ona/ono) zaplavat?
Might they swim?
Můžou si (oni) zaplavat?

Nyní se podíváme na to jak se sloveso may chová v budoucím a minulém čase:

  • pro tvorbu budoucího času používáme sloveso "will" (které je také modální a dvě modální slovesa za sebou stát nemohou), tudíž pro tvorbu budoucího času u may potřebujeme tzv. opisný tvar, kterým je "be allowed to":
    • I will be allowed to finish it tomorrow. (Budu to moci/smět dokončit zítra.)
    • I will not be allowed to meet him tomorrow. (Zítra se s ním nebudu moci/smět vidět.)
  • při tvorbě minulého času máme hned několik možností:
    • pokud slovesem may vyjadřujeme nějaké svolení, použijeme opisný tvar:
      • I was allowed to see the painting. (Směl jsem vidět ten obraz.)
    • pokud slovesem may ale vyjadřujeme (ne)jistotu nebo pravděpodobnost daného faktu, použijeme may/might + have + příčestí minulé - například may have done:
      • The man in the supermarket may/might have been John. (Ten muž v supermarketu mohl být Jan.)
      • Pokud zaměníme „may“ za „might“, říkáme, že je daný fakt méně jistý než by to mu bylo v případě „may“.

V následující tabulce naleznete všechny opisné tvar pro may:

Opisy pro "may"  
Přítomný čas I am allowed to
Minulý čas I was allowed to
Budoucí čas I will be allowed
Předpřítomný čas I have been allowed to
Předminulý čas I had been allowed to
Předbudoucí čas I will have been allowed to
Podmiňovací způsob – druhý kondicionál I would be allowed to
Podmiňovací způsob – třetí kondicionál I would have been allowed to
  • slovíčko may nese několik významů:
    • svolení:
      • May I see the letter? (Mohu vidět ten dopis?)
    • možnost:
      • I may come to the party. (Možná na tu párty přijdu.)
PODZIMNÍ KURZY 2025/2026

Již nyní si můžete naplánovat podzimní kurz angličtiny! Vyberte si z naší nabídky!


  • ceny již od 3520 Kč (bez DPH) za 16 lekcí/od 3740 Kč (bez DPH) za 17 lekcí/od 3960 Kč (bez DPH) za 18 lekcí
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 220 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • podzimní kurzy začínají v týdnu od 15. 9. do 19. 9. 2025

LETNÍ KURZY 2025

Právě probíhá zápis! Neváhejte a vybírejte z naší nabídky!


  • ceny již od 2080 Kč (bez DPH)
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 220 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • kurzy začínají v týdnu od 30. 6. do 4. 7. 2025

SLEVY & BENEFITY

Věnujte pozornost slevám a výhodám, které Vám umožní studovat výrazně levněji! 

Kombinací akčních nabídek můžete dosáhnout slevy až 25 %!


KONTAKT

Provozovna


Adresa:

Mlýnská 938/4
Olomouc
779 00
Česká republika

Kontaktní údaje:

+420 604 876 372

eng-olomouc@email.cz

FACEBOOK


British Council