Londýn - London
Londýn - London je hlavní město Spojeného království Velké Británie a Severního Irska - the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland. Zároveň je největším městem ve státě, je sídlem panovníka, představitelů anglikánské církve, představitelů vlády, parlamentu i nejvyššího soudu. Londýn je centrum kulturního, politického a společenského dění.
Žije zde asi 9 milionů obyvatel. Londýn patří mezi největší města na světě - rozkládá se na ploše 1 600 km2. Metropole je rozdělena na Starý Londýn a třicet dva obvodů. Historie města je velmi bohatá. Londýn stihlo několik pohrom. V roce 1665 velký mor zabil 70 000 lidí. Roku 1666 obrovský požár zničil převážnou část města. Přesto se v Londýně zachovalo mnoho památek.
Londýnské oko - London Eye
Město Londýn chtělo, aby vstup do nového tisíciletí byl oslaven honosně a zanechal přetrvávající vzpomínku navěky. Proto na prahu 21. století vytvořilo a zrealizovalo jedno z nejodvážnějších průkopnických projektů posledních staletí, konstrukci obrovského panoramatického ruského kola, British Airways London Eye, někdy také označovaného jako Millennium Wheel.
Je umístěno na jižním břehu Temže, kousek od stanice Waterloo. Se svými 135 metry výšky, 424 metry v obvodu, 32 klimatizovanými kabinami (každá z nich může pojmout až 25 osob) a více než 15 000 návštěvníky denně, toto skvělé ruské kolo reprezentuje jednu z nejslavnějších a nejnavštěvovanějších atrakcí ve městě.
Autory návrhu kola byli architekti David Marks, Jule Barfieldová, Malcolm Cook, Mark Sparrowhawk, Steven Chilton a Nic Bailey. Britové vytvořili hlavní otáčecí část, konstrukce vlastního kola vznikla v Holandsku, hřídel a náboj kola byla vyrobena v České republice, ložisko, na kterém se kolo otáčí, bylo vyrobeno v Německu, kabiny pro cestující vznikly ve Francii a lana jsou z Itálie.
Kolo bylo slavnostně otevřeno 31. prosince 1999, ačkoli ještě nebylo z technických důvodů, až do května 2000, zpřístupněno pro veřejnost. Kolo je provozováno společností Tussauds Group, ale financuje je British Airways.
Domy parlamentu - the Houses of Parliament
Parlament - the Houses of Parliament, patří k nejreprezentativnějším budovám v Londýně. Jeho předchůdcem byl Westminsterský palác - Westminster Palace, z něhož se dochovala pouze Westminster Hall. Byl postaven již v 11. století za vlády krále Edwarda a rozšířen za Viléma Dobyvatele.
Od 16. století tu sídlí dvě sněmovny, Dolní a Horní sněmovna. Dolní sněmovnu - the House of Commons tvoří volení členové parlamentu z různých politických stran. Strana s největším počtem křesel sestavuje vládu a její vůdce usedá na post ministerského předsedy. Horní sněmovna - the House of Lords sestává z tzv. peerů, lordů právníků, biskupů a arcibiskupů. Navrhované zákony projednávají před schválením obě sněmovny.
Každý britský občan má podle tradice právo vidět svého poslance a setkat se s ním v bohatě zdobeném vestibulu - Central Lobby. Zasedání Parlamentu je možné sledovat z galerie pro návštěvníky - Strangers´ Galleries.
Také královna/král musí dodržovat postupy určené tradicí Parlamentu. Při příležitosti oficiálního zahájení zasedání Parlamentu - State Opening of Parliament - královna usedne na trůn v Horní sněmovně a nechá si z Dolní sněmovny předvolat Ministerského předsedu - the Prime Minister a vládu - the government, protože ona sama do Dolní sněmovny nesmí vstoupit. Toto tradiční zahájení sezóny Parlamentu se datuje od vlády Karla I., který vtrhl násilím do Dolní sněmovny a žádal uvěznění pěti členů Parlamentu, ale neuspěl.
Věž sv. Štěpána - Big Ben
Tato hodinová věž Westminsterského paláce určuje přesný čas pro celou zemi takřka nepřetržitě od roku 1859. Big Ben je hovorový název, oficiálně se věž jmenuje věž Sv. Štěpána. Ve skutečnosti se Big Ben nazývá hlavní a největší 16ti tunový zvon, který je ve věži ukryt. Odbíjí každou celou hodinu.
Podle jednoho z výkladů je zvon pojmenován po hlavním staviteli siru Benjaminu Hallovi (zasloužil se o jeho odlití), a podle jiné verze je pojmenován po nejtěžším zápasníku své doby Benjaminu Cauntovi. Věž byla postavena po požáru původního Westminsterského paláce, který vypukl roku 1834. Věž je provedena ve viktoriánsko-gotickém stylu a je vysoká 96 metrů.
Hodiny na věží byly ve své době největšími hodinami světa a jsou schopny odbít první úder každou celou hodinu s přesností jedné sekundy. Některé skleněné kusy hodin mohou být odejmuty pro případ opravy ručiček. Na spodní straně ciferníku je latinský nápis, který v překladu znamená Pán ochraňuje naši královnu Viktorii I.
Westminsterské opatství - Westminster Abbey
Westminsterské opatství - Westminster Abbey je nejvýznamnější historická stavba Londýna. První kostel zde byl postaven již v 7. a 8. století. Současný klášter byl založen králem Edwardem, který usedl na trůn roku 1040. Král byl však slabý a nemocný, aby mohl být přítomen slavnostnímu vysvěcení svého kostela 28. prosince 1065, zemřel pouhých osm dní poté.
Za necelý rok, na Vánoce, se zde konala korunovace nového krále, Viléma Dobyvatele a tím byla zahájena tradice, která trvá až dodnes. Westminsterské opatství bylo zvoleno jako místo korunovací anglických panovníků. Na chrámu je patrný vliv francouzské gotiky.
Opatství bylo dějištěm významných šlechtických a vojenských, politických i uměleckých událostí. Jsou zde hrobky králů a královen, významných politiků a církevních hodnostářů stejně jako básníků.
Ulice Downing - Downing Street
Downing Street je více než 250 let oficiálním sídlem ministerského předsedy - the Prime Minister. Zajímavostí je, že dům stojí na místě, kde stával pivovar opatství. Při posledních opravách byly nalezeny kromě střepů římských nádob a kusů trámů ze saského období i zbytky paláce Whitehall, který zažil svoji slávu za vlády Jindřicha VIII. Tudora. Tato známá slepá ulice byla postavena Sirem Georgem Downingem, který byl členem Parlamentu v roce 1680.
Downing Street č. 10 je jeden z původních domů, v roce 1732 byl odkoupen královskou pokladnou. Dveře do domu č. 10 - nejfotografovanější vstupní dveře na světě - jsou hlídány jedním strážníkem. Tento dům byl svědkem nejvýznamnějších událostí jednotlivých epoch: od povstání, přes sufražetky, které se připoutávaly řetězy k zábradlí, až po oslavu konce války Sirem Winstonem Churchillem.
Downing Street č. 11 je sídlem Ministra financí a v č. 12 se nachází kancelář - Capo Whip, jehož úkolem je zajistit kázeň členů Parlamentu a dodržování programů jednotlivých politických stran. Z bezpečnostních důvodů byly v roce 1990 na začátku ulice postaveny dvě brány.
Ulice Downing vede na Whitehall, kde sídlí ministerstva a konají se státní přehlídky a také každoroční vzpomínkový obřad u památníku Cenotaph.
Buckinghamský palác - Buckingham Palace
Buckinghamský palác - Buckingham Palace se stal oficiální královskou rezidencí. Od roku 1837 zde sídlí královská rodina. V paláci je zhruba 660 pokojů. Přítomnost královny/krále v paláci je oznámena vyvěšením královské vlajky. Po většinu roku je veřejnosti nepřístupný.
V průběhu historie nebyl jedinou rezidencí anglických vládců. Londýn měl postupně čtyři královské paláce: první byl Westminster za doby Eduarda III. Vyznavače, potom přišel na řadu Whitehall za Jindřicha VIII., palác, který byl později, za století a půl vyměněn za St. James a na závěr Buckingham Palace.
Historie Buckinghamského Paláce začíná v roce 1623, kdy Jakub I. přidělil jeden a půl hektaru půdy na pěstování morušovníku na podporu průmyslu, výroby hedvábí, v konkurenci s Francií. To bylo jádro šestnácti hektarů, na kterých se dnes nachází Královský palác, doplněný nádhernými zahradami. Stavba, která vznikla na tomto pozemku, se jmenovala Goring House a byla předchůdcem Buckingham Palace.
Původně byl Buckinghamský Palác z cihel, s ohnutým sloupovím, které sjednocovaly centrální jádro s vnějšími křídly. A určitě byl hodný obdivu, neboť vzbudil zájem Jiřího III. a jeho ženy Charloty. V roce 1762 ho král koupil za 28 000 liber šterlinků a 22. května téhož roku se vládci přemístili do nové rezidence, i když během nějaké následující doby stále používal palác St. James na veřejné obřady.
S nastoupením na trůn Jiřího IV. v roce 1820 se rozhodl osud Buckinghamského Paláce: královi byla poskytnuta významná půjčka od Parlamentu na zvětšení a zkrášlení budovy s pomocí svého oblíbeného architekta, Johna Nashe. Ten se tedy v 18. století podílel na přeměně původního Buckingham House v palác pro Jiřího IV. V roce 1830 ovšem Nashe odvolali, protože překročil rozpočet. Práce byly dokončeny Edwardem Bloreem, architektem krále Viléma IV..
Prvním panovníkem, jenž se v paláci zabydlel byla královna Viktorie krátce poté, co v roce 1837 usedla na trůn. Poslední úprava byla provedena v roce 1913, kdy Sir Aston Webb vyměnil fasádu za novou, s neoklasickými prvky. Téhož roku byl také poprvé zpřístupněn veřejnosti, protože bylo třeba dát dohromady peníze na opravu požárem poškozeného Windsorského zámku.
Před palácem stojí památník věnovaný královně Viktorii - Victoria Monument. Podle návrhu Sira Astona Webba ho vytvořil sochař Sir Thomas Brock. Památník představuje královnu obklopenou alegorickými postavami znázorňujícími např. Vítězství, Vytrvalost, Odvahu, Pravdu, Spravedlnost, Vědu, Umění a Zemědělství.
Kensingtonský palác - Kensington Palace
Někteří příslušníci královské rodiny sídlí v Kensingtonském paláci - Kensington Palace, který je v Kensingtonských zahradách. Prvními královskými majiteli byli král Vilém III. a královna Marie, který koupili v roce 1689 ve vesnici Kensington. Dům se tehdy nacházel mimo nezdravé prostředí Westminsteru a potřebné úpravy při přeměně na královské sídlo navrhl Sir Christopher Wren.
V roce 1899 nechala královna Victorie otevřít královské komnaty pro veřejnost. Dnes je v paláci umístěna výstava dvorních oděvů posledních dvou století.
Westminsterská katedrála - Westminster Cathedral
Westminsterská katedrála - Westminster Cathedral, hlavní římsko-katolický kostel Anglie a stolice Kardinála Arcibiskupa, byla postavena na začátku století v blízkosti Viktoriina nádraží, necelý kilometr od Westminsterského opatství. Jediný zvon zvonice vysoké 94 metrů nese jméno Eduarda Vyznavače, stejně jako kaple opatství.
Katedrála byla postavena v letech 1895 - 1903 podle projektu J. F. Bentleye v raně-byzantském slohu. Vnější zdi katedrály jsou z pásů červených cihel a bílého portlandského kamene. Vnitřní část je dekorován více než stem druhů mramorů přivezených z celého světa. Zvláštností katedrály jsou varhany, na které je možné hrát z obou konců lodi.
Národní galerie - the National Gallery
Národní galerie - the National Gallery, přední londýnské muzeum umění, vlastní přes 2200 obrazů, většina je součástí stálé expozice. Vzkvétá již od založení v roce 1824, kdy Jiří IV. přesvědčil neochotnou vládu, aby zakoupila 38 významných obrazů. Ty se staly jádrem rozmanité národní sbírky evropského umění, v niž je dnes zastoupen Giotto ze 13. století i impresionisté 19. století.
Obzvlášť silnou stránku představuje nizozemské malířství, italská renesance a španělské malířství 17. století. V roce 1991 bylo k neoklasicistní hlavní budově přistavěno Sainsburské křídlo, kde se nalézá velkolepá sbírka rané renesance.
Trafalgarské náměstí - Trafalgar Square
Trafalgarské náměstí - Trafalgar Square patří mezi nejvýznamnější náměstí. Připomíná stejnojmennou bitvu, kdy Britské námořnictvo vyhrálo roku 1805 v napoleonských válkách. Náměstí je oblíbeným místem pro politické demonstrace. Kdysi bylo používáno jako královské stáje, ale poté princ Regent pověřil architekta Johna Nashe obnovou této oblasti - a ten to tu nechal vyčistit. Současný vzhled náměstí pochází z roku 1845.
V centru náměstí stojí Nelsonův sloup - Nelson´s Column, který je 55 m vysoký a je obklopen fontánami a čtyřmi obrovskými sochami lvů. Na vrcholu sloupu stojí socha admirála Nelsona, který velel Britskému námořnictvu v bitvě u Trafalgaru.
V každém rohu náměstí jsou podstavce pro sochy. Na 3 z nich stojí sochy významných Britů a na poslední nebylo dlouho nic umístěno. Došlo ke sporu jaká socha významného panovníka či válečníka by tam měla stát. V roce 1999 rozhodla Královská akademi věd o Projektu čtvrtého podstavce - přechodné instalaci vybrané sochy současného autora. Daná socha je většinou kontroverzni a zobrazuje podivné téma; po zhruba 2 letech ji vymění za další.
Trafalgarské náměstí je známé také díky holubům. Turisté je mají za atrakci, rádi je krmí (i když to je od roku 2003 zakázáno zákonem), ale počet holubů některé dny bývá kritický až neúnosný. Snahy vytlačit holuby z náměstí jsou zatím marné, nepomohli ani cvičení sokoli.
Od konce 2. světové války se na Trafalgarském náměstí pořádá Vánoční obřad. Smrk věnovaný norským hlavním městem Oslo za podporu Velké Británie v době 2. světové války je vztyčen na náměstí jako londýnský vánoční strom. Mimo všeobecnou podporu poskytla Británie azyl norskému králi, jeho synovi i norské vládě. Strom rozsvěcuje osobně starosta Osla, který se Vánočního obřadu účastní.
Náměstí Piccadilly - Piccadilly Circus
Piccadilly Circus je rušná dopravní křižovatka obklopená nákupními středisky, rychlými občerstveními a oslnivými neonovými reklamami. Náměstí vzniklo na počátku 19. století jako křižovatka Piccadilly s Regent Street. Krátkou dobu si uchovalo vzhled elegantního místa se zvlněnými štukovými fasádami, avšak v roce 1910 se tu rozzářila první reklamní tabule.
Piccadilly Circus představuje vstupní bránu do londýnské zábavní čtvrti a již dlouhá léta se lidé scházejí pod sochou řeckého boha lásky Erose balancujícího na jedné noze. Odhalena byla v roce 1892 a původně měla ztělesňovat anděla milosrdenství.
Covent Garden
Covent Garden je okrsek v centrálním Londýně ve východní části Westminsteru. Je znám jako obchodní a zábavní centrum a nachází se v něm vstup do Královské opery - Royal Opera House z roku 1732.
Oblast je ohraničena ulicemi High Holborn, Kingsway, Strand a Charing Cross Road. V centru oblasti se nachází Covent Garden Piazza, místo kde se od 15. století až do roku 1974 konaly květinové a zeleninové trhy - celkem tedy po 300 let. Poté se trhy přestěhovaly do New Covent Garden Market v Nine Elms. Piazza se díky zástupům pouličních umělců a zpěváků dnes stala jednou z hlavních londýnských atrakcí a tím se také zvýšil společenský význam ulic severně od tržiště.
Londýnský Tower - the Tower of London
The Tower of London je typickým znakem hlavního města Británie. S jeho stavbou začal král Vilém Dobyvatel v roce 1066. Pevnost měla strážit vstupní cestu do Londýna od ústí řeky Temže. V roce 1097 byla z odolného kamene zbudována Bílá věž, která se dnes tyčí uprostřed komplexu. V době svého dokončení byla dokonce nejvyšší stavbou v Londýně. Obvodové štítové zdi jsou ze 13. století.
V průběhu staletí zde vyrostly další krásné budovy. Věž sloužila jako královské sídlo, zbrojnice a klenotnice, ale proslula zejména coby vězení pro nepřátele koruny. Mnozí byli mučeni a nalezli tu smrt. Neblaze proslulým vchodem přiváželi vězně ze soudu ve Westminster Hall. Říká se, že kdo tudy vejde do Toweru, nedostane se odtud živý.
Na nádvoří této původní pevnosti nechal Jindřich VIII. popravit dvě ze svých šesti žen - Anne Boleynovou a Catherine Howardovou. Někde tu také spočívají ostatky nebohé Lady Jane Grey, která roku 1553 usedla na pouhých 9 dní na trůn, ze kterého ji sesadila Jindřichova dcera Mary, aby se o pár dnů později nechala sama korunovat. V následujícím roce dala Mary, později přezdívaná krvavá, sedmnáctiletou Lady Jane zde v Toweru popravit.
V současné době Tower uchovává korunovační klenoty a jiné exponáty a láká davy turistů, patří mezi nejnavštěvovanější londýnské památky. Zájemci zde mohou obdivovat korunovační klenoty zhotovené roku 1661 pro korunovaci Karla II - žezlo s křížem zdobené největším diamantem na světě. Ty původní byly po popravě Karla I. v roce 1649 z rozhodnutí Parlamentu zničeny.
V síni najdeme koruny, jablka, žezla a meče používané při korunovacích a slavnostních ceremoniích. Třpytí se tu také proslulý diamant Koh-i-noor zasazený do koruny královny matky. Koruna byla zhotovena v roce 1937, kdy byla Alžběta, matka královny Alžběty II., spolu se svým manželem Jiřím VI. korunována ve Westminsterském opatství. Koruna se 105 karátovým Koh-i-noorem a dalšími 2800 diamanty je jako jediná vyrobena z platiny.
K Toweru patří neodmyslitelně i Beefeaters, správně se nazývají Yeomen Warders, tedy strážci v uniformách z tudorovských časů. Strážců Toweru je tu 40 a poprvé po 600ti letech mezi sebou mají první ženu. Beefeatři zde bydlí.
K obyvatelům Toweru patří i 9 krkavců, kteří jsou pečlivě chráněni. O krkavce pečuje jeden z Beefeatrů, tzv. vrchní krkavcář. Podle pověsti totiž britská monarchie zanikne, opustí-li krkavci Tower. Říká se ale, že mají přistřižená křídla, takže království snad nic neohrozí.
Towerský most - Tower Bridge
Tower Bridge je jedním z nejmladších mostů, ale zároveň patří i mezi symboly Londýna. Klame svojí neogotickou architekturou. Byl jako jediný zvedací most postaven podle návrhu Horace Jonese a Johna Wolfe-Barryho a otevřen až v roce 1894. Jeho pohyblivá mostovka mezi dvěma 65 m vysokými věžemi se v současnosti otevírá několikrát za den. Jméno Tower Bridge má podle pevnosti Tower, u které se nachází.
Katedrála sv. Pavla - Saint Paul´s Cathedral
Katedrála sv. Pavla - Saint Paul´s Cathedral je druhý nejvýznamnější chrám v Londýně. Stavba v současné podobě začala vznikat od konce 11. století. Z původní stavby se však nic nedochovalo, neboť došlo k velké přestavbě. Tato kupolová stavba reprezentuje biskupský, ale i farní kostel Commonwealthu. Je to jediný skutečně barokní kostel v Anglii, tyčící se nad londýnským City se šarmem a s velkolepostí.
Již v roce 604 stával na návrší nad dnešním City kostel, který byl zasvěcen patronu města, apoštolu Pavlovi. Poté následovaly další stavby, avšak teprve s gotickou katedrálou vysvěcenou roku 1300 zde vyrostl nejkrásnější a největší kostel tehdejší doby. V průběhu staletí však začal tento impozantní chrám Páně upadat a teprve na počátku 17. století byl zahájen rozsáhlý program jeho obnovy.
Bohužel již roku 1642 vedla poprava Karla I. následovaná „érou republiky“ k opětovnému zastavení stavebních prací a kostel se stal tržištěm a koňskými stájemi. Konec tomuto znesvěcení učinil král Karel II., který pro velkolepou přestavbu kostela angažoval Christophera Wrena, muže, jenž byl ve své době považován za absolutní špičku mezi architekty.
Wrenovy plány na obnovu kostela byly přijaty, avšak velký požár, který vypukl v roce 1666 a při němž bylo v Londýně zničeno 13 200 domů a 81 obecních kostelů, jej učinil nicotnými a bezvýznamnými. Vzhledem k poškození, které katedrála při požáru utrpěla, nyní přicházela v úvahu jedině stavba nového kostela.
Kostel, jehož délka činí 170 m a výška kupole 110 m, byl vysvěcen po 35 letech stavebních prací roku 1711 jako největší církevní stavba Anglie, která se navíc stala dějištěm mnoha významných událostí. Zde se konaly smuteční slavnosti za vévodu z Wellingtonu, lorda Nelsona a Winstona Churchilla, zde byl oslavován jak konec napoleonských válek, tak ukončení druhé světové války.
Muzeum voskových figurýn Madame Tussaud´s - Madame Tussaud´s Wax Museum
Atrakcí pro turisty je Muzeum Madame Tussaud´s. Jsou zde voskové figuríny, které zachycují nejvýznamnější osoby z celého světa. Bylo založeno Marií Tussaudovou, francouzskou sochařkou vytvářející voskové figuríny, která žila v letech 1761 - 1850.
Její matka pracovala jako hospodyně pro doktora Filipa Curtiuse, lékaře schopného vytvářet voskové modely. Curtius totéž naučil i Tussaudovou. Tussaudová vytvořila svou první voskovou figurínu Voltaira v roce 1777. V době francouzské revoluce vytvářela posmrtné masky prominentních obětí. Když Curtius v roce 1794 zemřel, zanechal své práce Tussaudové, která se v roce 1802 přesunula do Londýna.
První stálou expozici zřídila v roce 1835 na Baker Street. Muzeum bylo přemístěno do místa kde se nachází nyní, na Marylebone Road, v roce 1884. V roce 1925 požár poškodil mnoho figurín, ale jádro kolekce, včetně historických exponátů bylo zachováno.
Expozice je rozdělena do několika tematických oblastí, které představí návštěvníkům současné celebrity i významné osobnosti z minulosti. Velmi zajímavá je například: „The spirit of London“ – provede vás dějinami Londýna počínaje Velkým požárem v roce 1666 a konče swingující érou 60. let 20. století. Návštěvníci jakoby cestují časem v londýnských taxících a účastní se tak historických událostí.
Muzeum voskových figurín, včetně blízkého Londýnského planetária, je v současnosti jednou z nejlákavějších londýnských turistických atrakcí. Rozrostlo se o zahraniční pobočky v Amsterdamu, Hongkongu, Las Vegas a New Yorku. Muzea vystavují figuríny historických postav, členů královských rodin, sportovních hvězd, známých zločinců a další známých osobností. Síť těchto muzeí a Londýnské planetárium vlastní společnost obdobného názvu Tussauds Group.