Literatura - Literature

Britská literatura - British literature

Typickým rysem anglické literatury je výrazný sklon k realismu. V oblasti žánrů přispěla Anglie do pokladnice světové literatury především v dramatu a románu. Její spisovatelé měli velké úspěchy ve využití humoru, ironie a satiry. Počátky anglicky psané britské literatury datujeme od příchodu Anglosasů na Britské ostrovy. Z těchto dob se zachovaly zejména epické básně - epic poems a eposy - epics, např. „Beowulf“, který vychází z germánské mytologie a popisuje boj krále s drakem, nebo „Bitva u Maldonu - The Battle of Maldon“.

Po vpádu Normanů v roce 1066 došlo k výrazným změnám anglického jazyka a literatury. Z období středověku známe především rytířské eposy - knightly eposes spojené s okruhem Artušovských legend, např. „Sir Gawain a Zelený rytíř - The Green Knight“. Od jeho autora - Geoffrey Chaucera pochází rovněž rozsáhlá báseň „Canterburské povídky - The Canterbury Tales“, která je společenskou satirou tehdejších poměrů a společenských vrstev. Z tohoto období pochází mnoho anglických překladů Bible a modliteb. 

V období vlády Alžběty I. se proslavilo mnoho spisovatelů. Mezi génii alžbětinské éry je nutno jmenovat Edmunda Spencera a jeho epos  „Královna víl - The Fairie Queene“. Za její vlády  žil a tvořil snad nejslavnější britský dramatik a básník William Shakespeare. Jeho sonety - sonets, historické hry - historical plays, komedie - comedies a tragédie - tragedies jsou všeobecně známé a mnohokrát přeložené do češtiny. Vedle Shakespeara působil také Christopher Marlowe, mistr blankversu a autor tragédie „Doctor Faustus“.

Za vlády krále Jakuba I. Stuarta Shakespeare tvořil i nadále, po boku dramatiků a spisovatelů jako Ben Jonson, Sir Francis Bacon a jiných. Po revoluci a krátké vládě Olivera Cromwella a jeho puritánů, kteří literárnímu a dramatickému umění nepřáli nastalo v roce 1660 období restaurace Stuartovců, během kterého došlo k obnovení divadel, pro které vznikalo velké množství komedií, od takových autorů jako Aphra Benová nebo John Dryden.

Roku 1714 nastoupila na anglický trůn Hanoverská dynastie a s ní zlatý věk britské literatury. Kromě dramatiků jako George Farquhar nebo John Gay tvořilo v této době mnoho prozaiků, kteří tvořili ve zcela novém žánru: románu. V tomto období bylo napsáno mnoho dnes klasických děl, např. „Robinson Crusoe“ od Daniela Defoa, „Clarissa“ od Samuela Richardsona, nebo „Gulliverovy cesty - Gulliver's Travels“ od Jonathana Swifta. Rozvoj tisku a gramotnosti učinil z románu hlavní zdroj zábavy i poučení.

Román - novel zůstal velmi populárním žánrem i v 19. století v období romantismu, kdy tvořila Jane Austenová. Vedle jejích slavných románů vznikalo mnoho gotických románů a historických románů např. „Ivanhoe“ od Waltera Scotta. Romantismus je zároveň dobou vynikajících básníků jako Walter Scott, George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley, manžel Mary Shelley, autorky prvního sci-fi románu „Frankenstein“, a jiných. Toto období přineslo i silný důraz na emoce, individualitu a krásu přírody.

Ve viktoriánském období vznikalo mnoho dalších románů, z nejslavnějších lze jmenovat třeba „Jana Eyrová - Jane Eyre“ a „Na Větrné hůrce - Wuthering Heights“ od sester Brontëových, nebo romány Charlese Dickense - „Oliver Twist“. V tomto období tvořil také Oscar Wilde, který je představitelem anglické dekadence a symbolismu a proslavil se jediným románem „Obraz Doriana Graye - The Picture of Dorian Gray“. Obraz ze života vyšších anglických vrstev podal John Galsworthy. Je autorem knihy „Sága rodu Forsythů - The Forsythe Saga“.

Vedle těchto klasických děl došlo v rámci románu ke vzniku dalších žánrů, především detektivního románu - detective novel, jehož nejslavnějším britským představitelem je Sir Arthur Conan Doyle - autor příběhů Sherlocka Holmese. Ve viktoriánské době rovněž získávala na popularitě povídka - short story, vznikala literatura pro děti „Alenka v říši divů - Alice in Wonderland“ a mnoho divadelních her - plays. Společenskou kritiku tehdy výrazně rozvíjela i tvorba Thomase Hardyho.

Ve 20. století vzniklo mnoho uměleckých proudů. Povídky a romány psal James Joyce, který se proslavil např. dílem „Odyseus“. Známá jsou také jména Aldous Huxley, John Osborne, Graham Greene nebo William Golding. Aldous Huxley ve svém románu „Brave New World“ představil dystopickou vizi technokratické budoucnosti. John Osborne proslul dramatem „Look Back in Anger“, které se stalo manifestem hnutí „angry young men“. William Golding získal celosvětové uznání románem „Pán much – Lord of the Flies“.

William Shakespeare

William Shakespeare (1564 - 1616) byl jedním z dramatiků - dramatists, jaké kdy svět viděl. Proslavil se nejen na půdě své rodné Anglie. Narodil se v dubnu roku 1564 ve Stratfordu nad Avonou. Byl třetí dítě Mary a Johna Shakespearových. Otec pracoval jako rukavičkář. Celá rodina žila docela šťastně v domě v Henleyově ulici. Do školy chodil na místní gymnázium. Zde se učil latinsky a řecky. Během svého mládí se rád toulal po lesích a polích. Tak vznikla jeho velká láska k přírodě, která se promítla do jeho děl současně s láskou k lidem.

Když bylo Williamu Shakespearovi 18 let, oženil  se s Ann Hathewayovou, která pocházela z nedaleké vesnice Shottery. Byla o osm let starší než William. Měli dvě dcery - Susan a Judith a syna Hamneta, který nakonec zemřel ve věku jedenácti let. Čtyři roky po svatbě s Ann se rozhodl odjet do Londýna - opustil manželku a děti a odjel do hlavního města Anglie. Zde se stal hercem a spolumajitelem herecké společnosti. Brzy potom se projevil jeho talent. Nejdříve přepisoval a upravoval starší hry. Později začal psát vlastní díla.

William Shakespeare byl velmi úspěšný. Po příchodu do Londýna se připojil ke skupině herců - King´s Men. V roce 1599 koupil Globe Theatre. Během dvaceti let, kdy žil v Londýně, napsal mnoho tragédií - tragedies, komedií - comedies, tragikomedií - tragicomedies a historických her - historical plays. Trochu méně známé jsou jeho sonety - sonets. Královna Elizabeth I. i král James I. ho velmi milovali. Jeho díla jsou dodnes považována za vrchol anglické literatury a často se hrávají na divadelních scénách po celém světě.

Po hraní v divadle a psaní děl se vrátil zpět do Stratfordu ke své rodině. Protože vydělal hodně peněz, mohl si dovolit koupit nový dům ve svém rodném městě. Zde pak žil se svou rodinou klidně a spokojeně. Zemřel ve stejný den, kdy se narodil - 23. dubna. Příčinou jeho smrti byla přílišná oslava narozenin. Pochován je v kostele ve Stratfordu nad Avonou. Jeho odkaz však přetrval staletí a ovlivnil nespočet generací spisovatelů i divadelníků. Dnes je Stratford nad Avonou významným poutním místem pro milovníky jeho tvorby z celého světa.

William Shakespeare napsal celkem 37 divadelních her a 154 sonetů. Byl totiž také básníkem. V jeho tragédiích není narozdíl od antických tragédií osudovost a stopa podřízenosti. Hry mají renesanční rysy, to znamená, že je zde světský námět, hrdinové jsou strůjci svého osudu, prosazují svou vůli a jejich činy jsou důsledkem jejich charakteru. Jeho hry odrážejí  problémy tehdejší doby. Shakespeare nedodržoval jednotu místa, času a děje. Používal blank verse, tzv. nerýmovaný verš.

V prvním období v letech 1591 - 1600 psal především komedie. Vítězí zde spravedlnost a láska. Velmi významné jsou zde ženské postavy:

• Komedie omylů - The Comedy od Errors - je lehká komedie založená na sérii záměn a nedorozumění mezi dvěma páry identických dvojčat – Antipholy a jejich služebníky Dromiovy – kteří byli při narození odděleni. Když se oba páry setkají ve stejném městě, dochází k řadě komických situací, záměn identit, obvinění a zmatků, které vyvolávají smích a napětí. Hra zkoumá témata identity, rodinných vztahů, osudu a humorných důsledků náhody, přičemž ukazuje, jak zmatek může vést k nečekanému smíření a šťastnému rozuzlení.
• Zkrocení zlé ženy - The Taming of the Shrew - je komedie, která vypráví příběh o páru, kde se silná a vzdorovitá Kateřina odmítá podřídit tradičním očekáváním ženy v manželství. Když se objeví její nápadník Petruchio, rozhodne se Kateřinu „zkrotit“ pomocí různých taktik a psychologických her, aby se stala poslušnou manželkou. Paralelně sledujeme i příběh její mladší sestry Bianky, která je považována za hodnější a snáze dostupnou pro ženicha. Hra zkoumá témata manželství, moci, genderových rolí a sociálních konvencí v renesanční Anglii.
• Dva šlechtici z Verony - The Two Gentlemen of Verona - je komedie, která sleduje příběh dvou přátel, Valentine a Protea, jejichž přátelství je zkoušeno láskou a žárlivostí. Valentine odchází do Milána, kde se zamiluje do královské dcery Sylvie, zatímco Proteus, původně zamilovaný do Sylvie, zradí přítele a pokouší se získat její srdce pro sebe. Hra zkoumá témata přátelství, lásky, zrady, věrnosti a morálních dilemat, přičemž ukazuje, jak konflikty a nedorozumění mohou být nakonec vyřešeny smířením a odpuštěním.
• Marná lásky snaha - Love´s Labor´s Lost - je komedie, která sleduje krále Navarra a jeho tři společníky, kteří se zavážou k tříletému období vzdělávání a zdržení se žen, aby se soustředili na studium a sebezdokonalování. Plány jsou však narušeny, když do království přicházejí tři vysoce postavené dámy, do kterých se muži zamilují. Hra zkoumá témata lásky, intelektu, přísahy, komických intrik a složitostí mezilidských vztahů, přičemž ukazuje, jak těžké je udržet sliby, když vstoupí emoce a vášeň.
• Kupec benátský - The Merchant of Venice - Bassonio si chtěl vzít za ženu milovanou Portiu. Neměl však dost peněz. Požádal svého přítele Antonia, což byl benátský kupec, který si půjčil peníze od žida Shylocka. Zaručil se mu jednou librou svého  masa pro případ, že by peníze nevrátil. Antonio do určeného data peníze nevrátil a Shylock chtěl libru jeho masa. Antonia zachránila chytrá Portia. Převlékla se do obleku soudce. Souhlasila, aby si Shylock vzal libru Antoniova masa, ale podmínkou bylo, že při tom nesměla ukápnout ani kapka krve.
• Sen noci svatojánské - A Midsummer Night´s Dream - je komedie, která kombinuje lásku, magii a komické situace. Příběh sleduje několik mileneckých párů z Athén, které se ztratí v kouzelném lese, kde působí víly a kouzelné bytosti, zejména Puck, který svými kouzly způsobuje zmatek a nedorozumění. Paralelně se odehrává i veselá zápletka skupiny amatérských herců připravujících divadelní představení. Hra zkoumá témata lásky, iluze, snů a proměnlivosti lidských citů, přičemž je plná humoru, fantazie a poetického jazyka.
• Mnoho povyku pro nic - Much Ado About Nothing - je komedie, která se soustředí na spletité milostné zápletky mezi dvěma páry – Beatrice a Benedickem, kteří se neustále škádlí a hádají, a Clariou a Hero, jejichž vztah je ohrožen intrikami a nedorozuměními. Hra je plná humoru, omylů a spletitých situací, kdy falešná obvinění a lži téměř zničí vztahy, ale nakonec vše vyústí ve smíření a svatby. Komedie zkoumá témata lásky, hrdosti, důvěry, společenských konvencí a síly slov v mezilidských vztazích.
• Veselé paničky windsorské - The Merry Wives of Windsor - je komedie, která sleduje příběh Falstaffa, mužného, ale lakomého a trochu směšného šlechtice, který se pokouší svést dvě vdané ženy, paničky Fordovou a paničky Pageovou, aby získal jejich peníze. Ženy však jeho plány rychle prokouknou a společně připraví řadu vtipných a mazaných pastí, aby ho ponížily a naučily lekci. Hra je plná humoru, intrik, nedorozumění a živých postav, a zároveň ukazuje důvtip a samostatnost ženských hrdinek v prostředí anglického města 16. století.
• Jak se vám líbí? - As You Like It - je komedie, která sleduje Rosalindu, dceru vyhnaného vévody, jež se převléká za muže a utíká do kouzelného lesa Arden spolu se svou sestřenicí Celii. V lese se setkává s láskou svého života Orlandem a s různými dalšími postavami, přičemž les slouží jako místo svobody, romantiky a sebepoznání. Hra zkoumá témata lásky, identity, převleků, společenských rolí a svobody, přičemž nabízí humor, poetický jazyk a optimistické rozuzlení prostřednictvím smíření a svateb.
• Večer tříkrálový - Twelfth Night - je komedie plná záměn, převleků a milostných spletitostí. Po ztroskotání se Viola převléká za muže a začíná pracovat na dvoře vévody Orsina, do kterého je zamilovaná, zatímco Orsino miluje hraběnku Olivii, která se zamiluje právě do Violy v převleku. Hra je plná komických situací, nedorozumění a humorných postav, přičemž zkoumá témata lásky, identity, společenských rolí a síly náhody, a končí šťastným rozuzlením, kdy jsou zmatky vyřešeny a láska naplněna.
• Dobrý konec vše napraví - All´s Well That Ends Well - je komedie, která sleduje Helenu, dívku nižšího původu, která je zamilovaná do urozeného Bertranda. Díky své inteligenci, vytrvalosti a důvtipu se jí podaří získat jeho ruku a nakonec řešit komplikované situace a nedorozumění, které mezi nimi vznikly. Hra zkoumá témata lásky, společenského postavení, cti a vytrvalosti a ukazuje, že trpělivost a důvtip mohou vést ke šťastnému konci i v obtížných situacích.

Psal také historické hry na podkladě kronik a vlád panovníků:

• Král Jan - King John - je historická tragédie, která sleduje vládu anglického krále Jana, jehož ambice, intriky a spory s francouzským králem a vlastním synovcem vedou k politické nestabilitě. Hra zkoumá otázky moci, legitimity, zrady a morální odpovědnosti vládce, přičemž ukazuje, jak osobní slabosti a politické konflikty mohou ohrozit království i životy lidí kolem něj. Konflikty mezi osobními ambicemi a povinnostmi vůči státu vytvářejí napětí, které vede k dramatickým a často tragickým následkům.
• Richard II. - je historická tragédie, která sleduje vládu anglického krále Richarda II., jenž je známý svou autoritativní, ale slabou a nerozhodnou povahou. Hra popisuje jeho konflikty s mocnými šlechtici, zejména s vévodou z Lancasteru, který nakonec povstane a připraví Richarda o trůn. Shakespeare zkoumá témata královské moci, legitimity vlády, osobní odpovědnosti a následků politických rozhodnutí, přičemž ukazuje, jak pýcha, neefektivní vedení a odtržení od reality mohou vést k pádu i těch nejvyšších vládců.
• Richard III. - je historická tragédie, která sleduje ambiciózního a mazaného anglického vévodu Richarda, jenž touží po trůnu. Richard postupně manipuluje, podvádí a zabíjí členy své rodiny i politické protivníky, aby získal moc, přičemž jeho intriky vedou ke zrůdným a krvavým činům. Hra zkoumá témata politické moci, morálky, ambicí a zla, přičemž ukazuje, jak bezohledná touha po moci může zničit nejen ostatní, ale i samotného vládce. Nakonec Richardova vláda končí porážkou a smrtí v bitvě.
• Jindřich IV. - Henry IV. - je historická hra, která sleduje vládu anglického krále Jindřicha IV. a jeho snahu udržet stabilitu království. Hlavní dějovou linkou je konflikt mezi králem a rebely, zatímco princ Hal, jeho syn a budoucí Jindřich V., se zpočátku chová nezodpovědně a pobývá se svým přítelkem Falstaffem, ale postupně roste v zralého a schopného vůdce. Hra zkoumá témata moci, odpovědnosti, cti, intrik i osobního růstu a přechodu od nezralosti k dospělosti.
• Jindřich V. - Henry V. - je historická hra, která sleduje anglického krále Jindřicha V., jehož leadership a odvaha se projeví během vojenské kampaně proti Francii. Hra vyvrcholí slavnou bitvou u Agincourtu, kde Jindřich překonává výraznou početní nevýhodu a ukazuje svou strategickou zručnost a charismatické vedení. Shakespeare zkoumá témata vůdcovství, odvahy, národní identity, cti a morálních dilemat spojených s válkou, přičemž zdůrazňuje sílu osobní odvahy a odpovědnosti vůči svému lidu.
• Jindřich VI. - Henry VI. - je historická tragédie, která sleduje vládu anglického krále Jindřicha VI., jehož slabá osobnost a neochota rozhodně vládnout vedou k politické nestabilitě a konfliktům. Hra popisuje období bojů o anglický trůn, zejména mezi rodem Lancasterů a Yorků, a ukazuje následky zrady, intrik a občanské války známé jako Války růží. Tematicky se zabývá otázkami moci, legitimity, politické slabosti a tragických důsledků osobních i rodinných sporů.

V druhém období v letech 1601 - 1608 se u něho objevilo zklamání a rozčarování nad vývojem společnosti a do jeho tvorby vniká pesimismus. Píše tragédie a sonety.

• Romeo a Julie - Romeo and Juliet - je tragédie o dvou mladých milencích z Verony, jejichž rodiny, Kapuletové a Montekové, jsou zapletené do dlouholeté nepřátelské rivality. Navzdory rodinné nenávisti se Romeo a Julie zamilují, tajně se vezmou a doufají, že jejich láska smíří oba rody. Jejich plány jsou však zhatěny nešťastnými náhodami, nedorozuměními a tragickými rozhodnutími, což nakonec vede k jejich předčasné smrti. Příběh zkoumá témata lásky, nenávisti, osudu a konfliktu mezi osobním štěstím a společenskými očekáváními.
• Julius Caesar - je historická tragédie, která se zabývá politickými intrikami v římské republice. Hlavním tématem je vražda Caesara skupinou senátorů vedenou Brutiem a Cassiem, kteří se obávají jeho rostoucí moci a možného královského absolutismu. Hra sleduje následky atentátu, politické machinace, občanskou válku a morální dilemata postav, přičemž zkoumá otázky moci, loajality, zrady a osobní odpovědnosti vůči státu. Tragédie zároveň ukazuje, jak ambice a strach ztratit kontrolu mohou vést k nečekaným a katastrofálním důsledkům pro všechny zúčastněné.
• Hamlet - je tragédie, která sleduje dánského prince Hamleta, jenž je zmítán bolestí a hněvem poté, co jeho otec, král, zemře a jeho matka se rychle provdá za Hamleta strýce Claudia. Duch otce Hamleta odhalí, že byl zavražděn Claudiem, a žádá Hamleta o pomstu. Hamlet se potýká s pochybnostmi, morálními dilematy a vnitřními konflikty, což vede k sérii intrik, zrad a tragických událostí. Hra zkoumá témata pomsty, šílenství, zrady, morálky a smyslu života.
• Othello - je tragédie, která vypráví příběh černošského generála Othella, jehož manželka Desdemona je terčem intrik jeho zrádného podřízeného Jaga. Jagova žárlivost a manipulace vedou Othella k tomu, že ztratí důvěru v Desdemonu a podléhá podezření, což vyústí v tragické následky – smrt Desdemony a nakonec i Othella samotného. Hra zkoumá témata žárlivosti, manipulace, rasismu, lásky a důsledků slepé důvěry či nedostatku komunikace.
• Macbeth - je tragédie, která sleduje škotského válečníka Macbetha, jenž po setkání s třemi čarodějnicemi uvěří jejich proroctví, že se stane králem Skotska. Pod vlivem své ambiciózní manželky Lady Macbeth a vlastní touhy po moci spáchá vraždu krále Duncana, čímž spustí řetězec zrady, vražd a politického chaosu. Hra zkoumá témata ambice, viny, morálních dilemat a destruktivní síly touhy po moci, přičemž ukazuje, jak bezohledné jednání vede k pádu jedince i jeho okolí.
• Král Lear - King Lear - je tragédie o starém králi Learovi, který se rozhodne rozdělit své království mezi své tři dcery podle toho, jak upřímně jej milují. Když dvě starší dcery, Goneril a Regan, předstírají lásku, zatímco nejmladší, Cordelia, zůstane upřímná, Lear ji odmění vyhnanstvím. Postupně si uvědomuje zradu svých starších dcer a čelí chaosu, šílenství a tragickým událostem, které pohlcují jeho rodinu i království. Hra zkoumá témata moci, zrady, slepé pýchy, rodinných vztahů a lidské křehkosti.
• Antonius a Kleopatra - Antonius and Cleopatra - je historická tragédie, která vypráví o lásce mezi římským vojevůdcem Markem Antoniem a egyptskou královnou Kleopatrou. Jejich vášnivý vztah je zároveň politicky komplikovaný, protože Antonius je vázán loajalitou k Římu a Kleopatra usiluje o ochranu svého království. Hra sleduje intriky, válečné konflikty a tragické následky jejich lásky, přičemž zkoumá témata vášní, politiky, moci, věrnosti a osudového konfliktu mezi láskou a povinností.

V třetím období v letech 1608 - 1612 se smiřuje se životem a píše hry mající charakter tzv. romance neboli pohádkové hry - obsahující jak prvky tragédie, tak komedie.

• Bouře - The Tempest - je romantická a magická hra, která sleduje Prospera, bývalého vévodu Milána, jenž byl zrazen a vyhnán na opuštěný ostrov. Pomocí magie vyvolá bouři, aby přivedl své zrádce na ostrov, kde plánuje pomstu, ale také usiluje o smíření. Hra kombinuje témata moci, odplaty, odpuštění, lásky a lidské přirozenosti a ukazuje, jak moudrost a soucit mohou přinést spravedlivý a pokojný konec. Nakonec Prospero zvolí odpuštění místo pomsty, čímž hra zdůrazňuje hodnotu milosrdenství a lidské schopnosti napravit chyby.
• Zimní pohádka - The Winter´s Tale - je tragikomedie, která sleduje krále Leontese z Sicílie, jenž z neodůvodněné žárlivosti obviní svou manželku Hermionu z nevěry a odsoudí ji, přičemž jejich syn Perdita je odcizen a vychován v cizí zemi. Hra se odehrává v průběhu mnoha let a přechází od tragických událostí k radostnému shledání, když se Perdita zamiluje do prince z Bohemie a rodina se nakonec znovu sjednotí. Shakespeare zkoumá témata žárlivosti, odpuštění, osudu, spravedlnosti a moci času léčit rány.
• Jindřich VIII. - Henry VIII. - je historická hra, která sleduje vládu anglického krále Jindřicha VIII., jehož politická rozhodnutí a osobní vztahy, zejména s manželkami Annou Boleynovou a Kateřinou Aragonskou, formují dění v království. Hra zobrazuje intriky, mocenské konflikty a soudní procesy na dvoře, přičemž ukazuje, jak osobní touhy a ambice ovlivňují osudy jednotlivců i celé země. Tematicky se zaměřuje na moc, politiku, lásku, zradu a vliv panovníka na životy svých poddaných.

Americká literatura - American literature

Z doby před Americkou válkou za nezávislost se americká literatura stávala především z literatury faktu - non-fiction literature, kdy byly sepisovány historické události a dějiny jednotlivých kolonií. S blížící se válkou za nezávislost se stále více setkáváme s politickými, protibritskými spisy. Po revolučním roce 1776 se americká literatura snažila nalézt vlastní identitu. Prosazovala se románová tvorba s dobrodružnou a historickou tematikou, nejznámějším případem je „Poslední Mohikán - The Last of the Mohicans“.

Počátkem 19. století, v období romantismu, docházelo v americké románové tvorbě ke vzniku nových žánrů. Edgar Alan Poe, jeden z nejslavnějších amerických spisovatelů a básníků „Havran - Raven“ je považován za jednoho ze zakladatelů detektivního žánru - whodunnits. „Vraždy v ulici Morgue - The Murders in the Rue Morgue“ a jeho povídky patří ke klasikám žánru horroru např. „Jáma a kyvadlo - The Pit and the Pendulum“. Mezi jeho současníky patřily rovněž např. Washington Irving nebo Nathaniel Hawthorne.

Největším americkým básníkem 19. století byl Walt Whitman, který je autorem sbírky „Stébla trávy - Leaves of Grass“. V šedesátých letech 19. století byl velkým tématem americké literatury abolicionismus, tj. rušení otrokářství. S nadcházející občanskou válkou vznikalo mnoho děl sepsaných bývalými otroky a lidmi snažícími se o jejich záchranu. Proti otroctví nabádal např. román Harriety Beecker Stowové - „Chaloupka strýčka Toma - Uncle Tom´s Cabin“.

Mezi nejvýznamnější poválečné autory řadíme Marka Twaina, i když mnoho jeho povídek a románů se odehrává před občanskou válkou. Je známý především dílem „Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna - The Adventures of Tom Sawyer and Huckleberry Finn“. Počátkem 20. století po první světové válce se prosadilo mnoho autorů z tzv. ztracené generace - the lost generation, např. Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald nebo William Faulkner. 

Podobnými tématy se zabýval i John Steinbeck. Ten se proslavil romány „Hrozny hněvu - The Grapes of Wrath“ nebo „Tabáková cesta - The Tobacco Road“. Válečné prožitky se odrazily v dílech mnoha spisovatelů - John Hersey, Kurt Vonnegut, James Jones a Norman Mailer. V žánru politické beletrie vynikl Arthur Hailey s romány „Letiště - The Airport“ nebo „Konečná diagnóza - The Final Diagnosis“. Jejich díla často kriticky reflektovala sociální nespravedlnosti, válečné utrpení i složitosti moderního světa.

Ernest Hemingway

Ernest Hemingway (1899 - 1961) byl jedním z nejznámějších amerických spisovatelů. Narodil se v roce 1899. Jeho rodné město je Illinois. Zde však nezůstal po celý život. Domovem se mu stala také Kuba a Paříž. Podnikal také mnoho výletů do Afriky, kde lovil zvěř. Pracoval jako reportér u novin. Proto se také zajímal o veřejné záležitosti. Během první světové války sloužil u zdravotní jednotky. Za španělské  války zůstal ve Španělsku a plnil funkci reportéra. Jeho život byl zajímavý a plný dobrodružství.

Ernest Hemingway patřil ke skupině spisovatelů a umělců, kteří se nazývali „ztracená generace - the lost generation". V díle Hemingwaye nechybí sociální kritika a atmosféra veřejného života. Měl sklony k naturalismu. Používal stručný, srozumitelný a spisovný jazyk. V jeho knihách nechybí časté monology. Ve svém životě miloval lovy, býčí zápasy a chytání ryb. Jeho život byl mnohotvárný a bouřlivý. Tento osobitý styl a životní zkušenosti z něj učinily jednoho z nejvlivnějších a nejčtenějších amerických autorů 20. století. To se odráží v jeho knihách.

Hemingwayovo dílo je charakteristické tzv. „ledovcovou teorií“ – autor záměrně vynechával podrobné vysvětlení a popisy, aby čtenář sám odhaloval skrytý význam příběhu. Tento způsob psaní dodává jeho próze jednoduchost na povrchu, ale hloubku uvnitř. Typickým příkladem je román „Stařec a moře“, za který získal v roce 1953 Pulitzerovu cenu. O rok později mu byla udělena také Nobelova cena za literaturu, což jen potvrdilo jeho význam ve světové literatuře.

K nejznámějším Hemingwayovým románům patří také „Sbohem armádo“, inspirovaný jeho vlastními zážitky z první světové války, a „Komu zvoní hrana“, kde se odráží jeho zkušenosti ze španělské občanské války. V jeho dílech se často objevuje téma hrdinství, odvahy i osamělosti, ale také marného boje člověka proti nepřízni osudu. Tato témata dodnes oslovují čtenáře po celém světě a zůstávají nadčasová. Jeho schopnost propojit osobní zkušenosti s univerzálními otázkami lidské existence z něj učinila autora, jehož dílo má celosvětový význam.

Přestože byl Hemingway úspěšný a obdivovaný, jeho život poznamenaly i osobní problémy a deprese. V pozdějších letech ho trápily zdravotní potíže a psychické onemocnění. Zemřel tragicky v roce 1961 ve svém domě v Idahu. Jeho odkaz však přetrval, stal se symbolem spisovatele-dobrodruha, jehož knihy stále inspirují nové generace čtenářů a autorů. I přes svůj tragický konec zůstává Hemingway jedním z nejvýraznějších představitelů moderní americké literatury.

• Komu zvoní hrana - For Whom the Bell Tolls - je román zasazený do španělské občanské války, který sleduje amerického dobrovolníka Roberta Jordana, jenž bojuje po boku republikánských sil proti frankistům. Jordan je pověřen úkolem zničit strategický most, což je klíčové pro úspěch povstání. Během mise se zamiluje do Marii a zároveň čelí dilematům týkajícím se války, smrti a lidské solidarity. Kniha zkoumá témata odvahy, lásky, oběti, smyslu války a propojení lidských osudů – „žádný člověk není ostrov“ a každý život je součástí širšího celku.
• Stařec a moře - The Old Man and the Sea - je novela, která vypráví příběh starého kubánského rybáře Santiaga, jenž po dlouhé sérii neúspěchů vyplouvá na moře a chytá obrovského marlina. Santiago bojuje s rybou několik dní, což se stává symbolem lidské vytrvalosti, odvahy a důstojnosti tváří v tvář utrpení a přírodním silám. Přestože nakonec rybu zničí žraloci, jeho odhodlání a síla ducha ukazují, že pravý úspěch spočívá v odvaze a vytrvalosti, nikoli jen v konečném výsledku.
• Sbohem, armádo - A Farewell to Arms - je román zasazený do období první světové války, který sleduje amerického ambulantního důstojníka Frederica Henryho sloužícího v italské armádě. Příběh se soustředí na jeho milostný vztah s britskou zdravotní sestrou Catherine Barkleyovou a zároveň na hrůzy a nespravedlnosti války. Kniha zkoumá témata lásky, ztráty, odvahy, osudu a lidské křehkosti, přičemž kontrast mezi romantickou láskou a brutalitou války podtrhuje Hemingwayeho typický minimalistický a realistický styl.
• Zelené pahorky africké - The Green Hills of Africa - je literární cestopis, který popisuje autorovu loveckou výpravu do východní Afriky v 30. letech 20. století. Kniha kombinuje popisy lovu, africké krajiny a setkání s místními obyvateli s reflexemi o literatuře, životě a umění psaní. Hemingway zkoumá témata dobrodružství, přírody, mužství, etiky lovu a lidské touhy po smysluplném životě, přičemž jeho styl je charakteristický jednoduchým a přímým jazykem.
• Smrt odpoledne - Death in the Afternoon - je non-fiction kniha, která se zabývá světem španělské koridy. Hemingway popisuje historii, techniku a tradice býčích zápasů, analyzuje dovednosti matadorů a zároveň reflektuje symboliku odvahy, smrti a estetiky v tomto rituálu. Kniha zkoumá témata lidské odvahy, rizika, kultury a vztahu člověka k smrti, přičemž Hemingwayův styl kombinuje reportážní přesnost s literárním uměním. Zároveň upozorňuje na etické otázky spojené s koridou a vyzývá čtenáře k zamyšlení nad krásou a brutalitou tohoto tradičního sportu.
• Pátá kolona - The Fifth Column - je divadelní hra zasazená do španělské občanské války, která sleduje špionážní a sabotážní činnost skupiny republikánů snažících se oslabit nepřátelské síly uvnitř Madridu. Hlavními postavami jsou Robert Jordan a další bojovníci, kteří čelí nebezpečí, zradě a morálním dilematům při plnění svých úkolů. Hra zkoumá témata odvahy, loajality, vlastenectví a konfliktů mezi osobními city a politickými povinnostmi, přičemž odhaluje složitost války a její dopad na lidskou psychiku.