Kanada - Canada
Základní informace - Basic information
Oficiální název: | Canada |
Hlavní město: | Ottawa |
Rozloha: | 9, 985, 000 km² |
Počet obyvatel: | 39, 500, 000 |
Hustota zalidnění: | 4,2 inh./km² |
Státní zřízení: | federal constitutional monarchy |
Hlava státu: | king Charles III. |
Měna: | Canadian dollars |
Historie - History
Původní obyvatelé Kanady byli Indiáni a Eskymáci. K prvnímu zalidňování Kanady docházelo pravděpodobně už na počátku doby ledové. Poprvé Kanadu objevili Vikingové před více než tisíci lety. Do Kanady doplula první expedice až roku 1497 v čele s Italem Giovani Cabotem. Během 16. a 17. století pak následovalo období, kdy se Anglie a Francie předháněly o to, kdo získá v Severní Americe větší území.
Jako první na území dnešní Kanady založili kolonii Francouzi a i dále se věnovali spíše území okolo řeky Svatého Vavřince, kdežto Angličané byli jižněji na území dnešních USA. Obchodní zájmy těchto dvou zemí na sebe začaly velmi brzy vzájemně narážet. Zvláště pak když v roce 1670 založily anglické kolonie Společnost Hudsonova zálivu. Ta se původně zaměřovala na obchod s kožešinami. Nyní je provozovatelem nejrozsáhlejší sítě obchodních domů v Kanadě.
Boje o Kanadu vyvrcholily v polovině 18. století a během sedmileté války 1756 - 1763. V letech 1759 a 1760 britská armáda dobyla Quebec a Montreal. Když byl v roce 1763 podepsán Pařížský mír - the Treaty of Paris, jeho součástí byla ztráta většiny Francii patřících kolonií ve prospěch Británie. Francouzsky mluvící obyvatelé, katolíci, tento akt nepřivítali, protože docházelo k poangličtění a poanglikánštění. Docházelo k celé řadě povstání, a proto Británie schválila v roce 1774 Quebect Act, který akceptoval katolíky a francouzštinu.
Během Americké války za nezávislost se Kanada nepřidala k povstalcům, a proto se stala cílem uprchlíků, kteří byli věrní britské říši. Následoval rok 1791 a rozdělení na anglicky mluvící Horní Kanadu - Upper Canada (Ontario) a francouzsky mluvící Dolní Kanadu - Lower Canada (Quebec).
Poté, co Amerika získala nezávislost, snažila se násilně připojit i britské kolonie v Kanadě. V roce 1818 proto byla stanovena hranice na 49. rovnoběžce. I v Kanadě ovšem rostla nespokojenost s britskou nadvládou a roku 1837 přerostla v otevřenou revoltu. Revolta byla potlačena, ale bylo dosaženo několika reforem politických a správních.
Došlo také ke sjednocení obou Kanad v jeden celek. Roku 1867 bylo Aktem o britské Severní Americe vytvořeno Kanadské dominium - the Dominion of Canada zahrnující provincie Quebec, Ontario, Nové Skotsko a Nový Brunšvik. V následujících letech pak připojili další území.
Kanada se v 19. století úspěšně rozvíjela. Známé jsou zlaté horečky na Klondiku. Bohaté lesy na severu rovněž umožnily rozvoj dřevozpracujícího a papírnického průmyslu. Připojením k dohodě za 1. světové války si v roce 1931 získala větší autonomii v rámci Britského společenství národů - Commonwealth. V 60. a 70. letech došlo ve frankofonním Quebecu k nacionalistickým snahám o odtržení. Ovšem referendum v roce 1980 odmítlo odtržení od Kanady.
Přestože Kanada byla už dlouho nezávislá na Spojeném království, byla ústava, která by to potvrzovala, schválena až v roce 1982. Další referendum o odtržení Quebecu bylo vyhlášeno roku 1995 a k odtržení chybělo jen 0,6 %. Kanadská vláda se toho zalekla a dala to k přezkoumání ústavnímu soudu, který prohlásil, že Quebec nemá právo na jednostranné vyhlášení autonomie. Zatím poslední administrativní změnou je vytvoření nového teritoria s názvem Nuvavut v roce 1999.
Geografie - Geography
Kanada leží v Severní Americe - North America a zabírá svým územím 9 985 000 km², což je větší část severoamerického kontinentu. Jižní a severovýchodní hranici tvoří s USA. Východní břeh omývá Atlantský oceán - the Atlantic Ocean, západní břeh Tichý oceán - the Pacific Ocean a na severu se nachází Severní ledový oceán - the Arctic Ocean. Kanada je co do rozlohy druhou největší zemí, její velkou část však tvoří lesy a neobydlená území. Kvůli tomu má i nejmenší hustotu zalidnění.
Břehy Kanady jsou lemovány množstvím ostrovů. Jejich rozloha představuje asi šestinu kanadského území. Nejrozsáhlejší jsou ostrovy v Arktickém souostroví. Hospodářsky velmi důležité jsou ostrovy Newfoundland a Vancouver. Jejich přírodní zdroje jsou široce využívány.
Území Kanady vyplňuje několik geografických celků, které se liší geologickým stářím a povrchem. Nížiny zabírají tři čtvrtiny povrchu - hlavně kolem Hudsonova zálivu a na severu území. Druhou typickou částí jsou ledovcové plošiny, které jsou poměrně málo členité.
Vysokohorský masiv Kordiller - the Cordilleras tvoří na západě několik pásem - the Rocky Mountains, the Mackenzie Mountains a the Melville Hills. Hlavní hřeben dosahuje výšky 6 000 m (Mt. Logan - 6 050 m). Poměrně malé území zabírají na jižní hranici Appalačské hory - the Appalachian Mountains.
Kanada má velké bohatství podzemních vod. Je to zapříčiněno vodními srážkami a rozsáhlým zaledněním. Páteř tvoří řeky Mackenzie, Nelson, Saskatchewan, Colombia a řeka sv. Vavřince - the St. Lawrence River s přítoky a jezery, které jsou znakem Kanady. Z dalších řek jsou významné např. Yukon a Fraser. Více než dvě třetiny území odvodňují řeky ústící do Severního ledového oceánu, okrajových moří a Hudsonova zálivu - Hudson Bay. Z těchto řek je největší Mackenzie, která odvodňuje přibližně 2 miliony km 2.
Ustupující ledovce zanechaly na území Kanady mnoho jezer. Jimi protéká většina významných řek. Mezi největší a nejkrásnější jezera patří Winnipeg, Athabaska, Velké Otročí jezero - Great Slave Lake a Velké Medvědí jezero - Great Bear Lake. Hranici mezi Kanadou a USA tvoří Velká jezera - the Great Lakes. Dopravní a jiné využití jezer je velmi omezené vlivem klimatických poměrů. Zamrzají nejméně na půl roku. Dolní část Mackenzie rozmrzá pouze na tři měsíce. Jarní vody nemají odtok k moři a vznikají tak rozsáhlé bažiny a močály.
Podnebí Kanady je značně drsné a to i na jihu. Z Arktidy sem pronikají suché a studené proudy. Hudsonův záliv je do léta pokryt ledem. Situaci zhoršuje studený Labradorský proud. Většina území je nejméně půl roku pokryta sněhem. Přírodní bohatství Kanady je ohromující, naláká vás na téměř nedotčenou flóru, kterou nelze než obdivovat. Sever Kanady nabízí trvale zmrzlou půdu, která přechází přes tundru, jehličnaté a listnaté lesy až po prérie.
Politika - Politics
Kanada je členem Britského společenství národů - Commonwealth, oficiálním vládcem je tedy britský monarcha reprezentovaný generálním guvernérem - the Governor General. Ten je jmenován Britským monarchou na doporučení premiéra na dobu obvykle 5 let. Guvernér svolává a rozpouští generální parlament - the Federal Parliament a jmenuje premiéra - the Prime Minister.
Federální parlament Kanady má dvě komory. Obě komory parlamentu mohou předkládat nové zákony, ale senát nemůže na rozdíl od poslanecké sněmovny předkládat zákony o daních a výdajích. Poslanecká sněmovna - the House of Commons má 308 křesel. Členové jsou voleni přímo většinovým systémem na maximálně 5 let. Senát - the Senate má 105 členů. Ti jsou jmenováni guvernérem na návrh premiéra a vykonávají funkci do dovršení věku 75 let.
Kanada se dělí na 10 provincí a 3 teritoria. Rozdíly jsou pak ve stupni autonomie. Provincie mají větší stupeň autonomie než teritoria. Obojí však má svůj vlastní jednokomorový parlament v čele s premiérem. Každá provincie má také svého víceguvernéra. Každé teritorium má jeho obdobu, tzv. Korunního komisaře.
Kanadská vlajka pochází z roku 1965. Můžeme na ní vidět dva svislé červené pruhy, které jsou po stranách a bílý čtverec uprostřed. V bílém čtverci je červený jedenácticípý javorový list - maple leaf, který je celosvětově brán jako hlavní kanadský symbol.
Obyvatelstvo a města - Population and cities
Klimatické podmínky mají velký vliv na osídlení. Souvisle je osídlen a využíván pouze úzký pás podél jižních hranic s USA. Kanada má asi 39, 5 milionů obyvatel. Kvůli přírodním a klimatickým podmínkám je hustota osídlení velice malá. Na jeden kilometr čtvereční připadají asi 4 lidé. Většina lidí žije v jižní části Kanady. Zbytek území je velice chladný.
Velkou část obyvatelstva tvoří přistěhovalci. Francouzskou národnost má 30 % obyvatel, britskou 40 % obyvatel a asi 20 % obyvatel má německou národnost. Zbývající jsou Poláci, Italové, Eskymáci a Indiáni. V Kanadě převládají protestanti. Jsou rozčleněni do řady sekt a církví. Nejsilnější církví je však římsko-katolická církev.
Ve městech žije více než 75 % z celkového počtu obyvatel. V Montrealu a jeho okolí žije přes 3 miliony obyvatel. V Torontu žije asi 2,5 milionu obyvatel a ve Vancouveru přes 1 milion obyvatel. Mezi další velká kanadská města patří Hamilton, Ottawa, Winnipeg, Calgary, Quebec a Windsor.
Hospodářství - Economy
Kanada patří k hospodářsky nejvyspělejším státům světa. Většina obyvatel pracuje ve službách, méně v průmyslu a jen 3 % v zemědělství. Hospodářství se může opřít o mimořádné bohatství přírodních zdrojů - lesů, vodní energie, úrodných černozemí a nerostných surovin.
Má velké nerostné bohatství. Jedná se zejména o zlato - gold, rudy - ores, naftu - oil a zemní plyn - natural gas. Naleziště jsou však často v odlehlých a nehostinných částech země.
Průmysl je v Kanadě značně rozvinutý a je soustředěn do malé oblasti kolem Velkých jezer a podél řeky Sv. Vavřince, kde také žije většina obyvatel. Vedoucím průmyslovým odvětvím je strojírenství - machine building industry s centrem v Hamiltonu. Dalšími významnými průmyslovými odvětvími jsou petrochemie - petrochemicals, spotřební průmysl - consumer industry, dřevařský - forestry a dřevozpracující - timber processing, a papírenský průmysl - paper making.
Prérie ve střední Kanadě jsou centrem kanadského zemědělství. Zemědělsky se využívá pouze 5 % plochy země. Pěstuje se hlavně pšenice - wheat, oves - oats, tabák - tobacco, ovoce - fruit, zelenina - vegetables a jiné nenáročné plodiny. Specialitou Kanady je javorový cukr - maple sugar a javorový sirup - maple syrup.
Asi polovinu plochy Kanady pokrývají jehličnaté lesy s bohatými lovišti kožešinové zvěře. Dřevo - wood, které se zde těží, se zpracovává přímo v Kanadě na řezivo, celulózu a především slouží k výrobě novinového papíru.