Čekejte prosím...

Czenglish IV

Jak se vyhnout Czenglish?

Chyby jsou běžnou součástí jakéhokoliv procesu učení a pokud je neděláme, tak nejspíše jen opakujeme to, co už známe. Zde jsou některé z těch nejčastějších, možná mezi nimi najdete i tu svou.

This evening I have to learn for my exam in French. -> This evening I have to study my French grammar/for my French exam.

What are you doing? – Learning. -> What are you doing? – Studying.

The German class ended, and next we had to learn maths. -> The German class ended, and next we had to do maths.

You’ll have to learn very hard to pass the grammar exam. -> You’ll have to work (very hard) to pass the grammar exam.

John seems to be learning well at school. -> John’s doing well/badly (at university)./  John’s making good/no progress (at school)./  John’s a good/bad student/pupil./  John’s got good results (at school).

Používat správně slovesa "learn" a "study" není vždy jednoduché. Povšechně lze rozlišovat tato slovesa takto: "Study" vyjadřuje proces osvojování znalostí čtením, poslechem nebo pozorováním, tj. učení se, zatímco "learn" naznačuje výsledek tohoto procesu, tj. skutečnost, že jsme jisté znalosti nabyli – naučení se. Rozdíl je patrný z následujícího příkladu:

  • I’ve been studying this lesson for two hours, and I think I’ve finally learned it.

Ještě je třeba však uvést několik podrobností.

1 Sloveso "learn" se téměř vždy pojí s předmětem, a to buď vyjádřeným, nebo nevyjádřeným, avšak z kontextu zřejmým.

  • I’m trying to learn these irregular verbs.
  • Do you think he’ll ever be able to ride a bicycle? – Oh, he’ll learn.

Pouze výjimečně lze "learn" použít v obecném smyslu i bez předmětu.

  • In the first year of its life, a child learns very quickly.
  • (You/We) Live and learn. Člověk se pořád učí.

Takové užití je však vzácné; v převážné většině případů, kdy neuvádíme, co se učíme, musíme použít sloveso "study".

2 "Study" se vyskytuje s předmětem i bez něho.

  • This evening I have to study my French grammar/for my French exam.
  • What are you doing? – Studying.

Také může znamenat studovat (něco) na univerzitě nebo na gymnáziu.

  • I plan to study (history) at university next year.

V hovorové angličtině sloveso "study" v tomto významu často nahrazujeme slovesem "do".

  • Are you doing any languages?

Naopak k vyjádření, že se něco učíme mimo rámec studia na škole, použijeme sloveso "learn".

  • I’d like to learn French someday.

3 Hovoříme-li o osvojení látky z vyučovaného předmětu, používáme sloveso "do".

  • The German class ended, and next we had to do maths.

4 Ve větách bez přímého předmětu se často místo "study" použije "work", zvláště ve smyslu “pilně se učit”.

  • You’ll have to work (very hard) to pass the grammar exam.
  • They have to work too hard at Janet’s school.

5 V angličtině nepoužíváme vazbu "study well/badly". Volíme jiné formulace.

  • John’s doing well/badly (at university).
  • John’s making good/no progress (at school).
  • John’s a good/bad student/pupil.
  • John’s got good results (at school).

Mum wouldn’t let me to play with those boys. -> Mum wouldn’t let me play with those boys./ Mum wouldn’t allow me to play with those boys.

Let him alone! -> Leave him alone!

Tell David to let the window open when he goes home. -> Tell David to leave the window open when he goes home.

1 Po let následuje infinitiv bez to.

  • Mum wouldn’t let me play with those boys.

Lze zde použít i o něco méně hovorové sloveso "allow", které se pojí s infinitivem s to.

  • Mum wouldn’t allow me to play with those boys.

2 Nezaměňujte "let" (nechat – dovolit) s "leave" (nechat – ponechat).

  • Leave him alone!
  • Tell David to leave the window open when he goes home.

His English is on a very low level. -> The level of his English is very low./ His English is very bad.

The amateur theatres in Brno are on a high level. -> The amateur theatres in Brno have achieved very high standards.

The fair offers an opportunity of seeing what the level of the engineering industry is like. -> The fair offers an opportunity of seeing how advanced the engineering industry is.

Výraz "level" ve smyslu úrovně kvality nebo místa na žebříčku úspěchů používáme s genitivní předložkou of a s přídavným jménem jako přívlastkem nebo ve jmenném přísudku určujícím kvalitu předmětu hovoru.

  • The level of insight in the novel is remarkably high.
  • His reviews reveal a high level of intelligence.
  • The level of his English is very low.

Neuvedeme-li výslovně, o úroveň čeho se jedná, je vhodné použít slovo "standard" nebo různé opisy.

  • The amateur theatres in Brno have achieved very high standards.
  • His English is very bad.
  • The fair offers an opportunity of seeing how advanced the engineering industry is.

To achieve this would be my life success. -> To achieve this would be the greatest success/triumph of my life.

He knew at once that she was his life partner. -> He knew at once that she would be his partner for life.

They are too young, and lack life experience. -> They are too young and inexperienced.

It was his life chance. -> It was the chance of a lifetime for him.

"Life" se jako přívlastek před podstatným jménem vyskytuje jen zřídka, vlastně jen v několika ustálených idiomatických spojeních – např. "life work, life story, life cycle":

  • He considered it his life work to bring peace to the two communities.

Jinak každý případ vyžaduje svůj zvláštní způsob vyjádření.

  • She/Music was the love of his life.
  • He knew at once that she would be his partner for life.

He had to admit that he liked better Budapest. -> He had to admit that he liked Budapest better.

I very like this type of room. -> I like this type of room very much.

Ve větách se slovesem "like" a s příslovcem blíže je určujícím se ve slovosledu velmi často vyskytují dvě základní chyby.

1 Ve spojení "like . . . better" je třeba umístit předmět mezi "like" a příslušné příslovce.

  • She likes the kind of coffee you can get at the market better.

Je-li předmět příliš rozsáhlý, je mnohdy lépe použít sloveso "prefer".

  • She prefers the kind of coffee you can get at the market.

2 Chcete-li říci, že se někomu něco velice líbí, přeložte “velice” anglickým very much a umístěte je na konec věty.

  • I like this type of room very much.

V méně hovorovém projevu, a je-li předmět opravdu rozsáhlý, je možné klást "very much" před "like".

  • I very much like singing songs I learned from my mother when I was a child. 

The situation looked desperately. -> The situation looked desperate.

I have no idea how his flat looks like. -> I have no idea what his flat looks like.

The book describes how it will look after a war. -> The book describes what it will be like after a war.

I wondered what the party would look like. -> I wondered what the party would be like.

He looked like dead. -> He looked as if he was dead.

Trees in blossom look like covered with snow. -> Trees in blossom look as if they were covered with snow.

1 Českému “vypadat" + příslovce” odpovídá anglické "look" + přídavné jméno.

  • He looked very unhappy when I last saw him.

2 V angličtině se tázací "how" používá se slovesem "look" pouze zřídka. V tomto spojení se vyskytuje asi jen v jediné situaci – když chceme zjistit něčí názor na oblečení, nově vymalovaný pokoj ap. Například když si v obchodě zkoušíme nové šaty, s velkou pravděpodobností se obrátíme na svého společníka s dotazem: "Well, how does it look?" nebo "How do I look?" A v odpovědi bude opět přídavné jméno: "Wonderful!" nebo "(You look) Very elegant". V ostatních případecpoužijeme what . . . "look like".

  • I have no idea what his flat looks like.

Když však chceme zjistit více než pouze to, jak někdo nebo něco vypadá, když se ptáme na povahu, charakteristické rysy, pak použijeme místo look sloveso be.

  • What’s it like in your family at Christmas time?

3 "Look like" se nepojí s přídavným jménem; obvykle následuje jmenná vazba:

  • He looked like a complete fool.

a Tam, kde v češtině po “vypadá jako” následuje zpodstatnělé přídavné jméno, v angličtině stojí "look" s přídavným jménem.

  • He looked dead/alive/blind.

b Tam, kde čeština použije vazbu “vypadá, jako by/jako kdyby”, angličtina má vedlejší větu s "as if/though".

  • Trees in blossom look as if they were covered with snow.

I have to look what the time is first. -> I have to see what the time is first.

Just let me look if they have any lemons. -> Just let me (look and) see if they have any lemons.

V tomto případě nemůže být po slovese "look" vedlejší věta. Rodilý mluvčí použije jiné sloveso – "see" – nebo zcela hovorově "look" and "see".

I’m looking forward to see Prague. -> I’m looking forward to (seeing) Prague.

Zapamatujte si, že anglický ekvivalent českého “těšit se na” zní look forward to; to je tedy předložka a musí po ní proto následovat podstatné jméno nebo gerundium, nikoli infinitiv.

They made me to do it. -> They made me do it.

Ve smyslu “přinutit”, “přimět” se sloveso make pojí v činném rodě vždy s infinitivem bez to.

  • He loves making us learn lists of phrasal verbs.

Po slovesu "force", které je výrazově poněkud silnější, používáme to.

  • They forced me to do it.

V trpném rodě však mají obě slovesa infinitiv s to.

  • I was made/forced to do it.

Every man is said to have dreams at night. -> Everyone/Every individual is said to have dreams at night.

These things differ from man to man. -> These things differ from person to person.

I’m the kind of man who always gets nervous at exams. -> I’m the kind of person who always gets nervous at exams.

Man always finds things to complain about. -> People always find things to complain about.

1 Nezapomínejte, že nejčastější význam podstatného jména "man" v angličtině je “muž”. Užívá se v jednotném i množném čísle. Někdy zdůrazňuje mužnost (asi jako české slovo “chlap”).

  • There’s a man out there who wants to speak to you.
  • Some men never trust their wives.
  • Don’t cry like that – be a man.

2 Mluví-li se o mužích obecně, je možné použít podstatné jméno "man" v jednotném čísle a bez členu.

  • Man is more warlike than woman.

Dnes však zní taková věta značně archaicky, a proto raději užíváme množné číslo.

  • Men are more warlike than women.

3 Podstatné jméno "man" v jednotném čísle a bez členu se dá také použít k označení celého lidstva.

  • Man seems well along the road to total self-destruction.

Avšak i tato věta působí dnes zastarale; zní mnohem přirozeněji, nahradíme-li man výrazy "mankind" nebo "humanity".

  • Humanity/Mankind is well along the road to total self-destruction.

4 A konečně "man" může také znamenat lidskou bytost obecně: “člověk – lidé”.

  • Man proposes, God disposes. (Člověk míní, pánbůh mění).
  • All men must die.

V tomto smyslu se slovo "man" používá obvykle v množném čísle; v jednotném čísle je najdeme ponejvíce ve rčeních. V obou případech dnes však působí poněkud archaicky a není příliš běžné. V jednotném čísle dochází často k záměně se slovem "man =“muž”, a proto obyčejně volíme jiný způsob vyjádření – např. "person", "individual" nebo "everyone". .

  • Everyone/Every individual is said to have dreams at night.
  • These things differ from person to person.

Tyto výrazy jsou neodmyslitelné především tam, kde o sobě vypovídá žena.

  • I’m the kind of person who always gets nervous at exams.

Ve všeobecně míněných tvrzeních a prohlášeních se vesměs používá množné číslo "people".

  • It used to be thought that people would never be able to fly to the moon.
  • People always find things to complain about.

Stručně řečeno: nejlepší je omezit užívání podstatného jména "man" na případy, kdy opravdu znamená “muž”, nikoli “člověk” nebo “lidstvo” nebo “lidé” všeobecně.

What mark of toothpaste do you use? -> What brand of toothpaste do you use?

She gave me a cap with the Adidas mark on it. -> She gave me a cap with the Adidas logo on it.

1 “Výrobní značka” se anglicky neřekne "mark".

Mluvíme-li o drobném spotřebním zboží, jehož podstatou není žádný mechanismus, užijeme slovo "brand".

  • There’s a new brand of whisky on the market.

Značka strojů nebo přístrojů je "make".

  • He can’t decide what make of car/video recorder to buy.

V obou těchto případech lze v hovorové angličtině užít výrazy "kind" nebo "sort"; jejich obecnost však může vést k nejasnosti (např. "kind of car" znamená “značka” i “druh” auta – kombi, kabriolet atd.).

2 Emblém firmy nebo organizace je "logo".

  • She gave me a cap with the Adidas logo on it.

Apparently John married with Jane in the end. -> Apparently John married Jane in the end.

Henry VIII divorced from Catherine in l533. -> Henry VIII divorced Catherine in 1533.

Last week they became married. -> Last week they got married.

His daughter (got) married (in)to Italy. -> His daughter married an Italian./ His daughter has moved away – she married an Italian.

1 Ke slovesům "marry" a "divorce" se předmět nepřipojuje předložkou.

  • Apparently John married Jane in the end.
  • Henry VIII divorced Catherine in 1533.

Trpný tvar a přídavné jméno "married" se však běžně pojí s předložkou "to", "divorced" s předložkou "from".

  • Apparently he’s married to Jane.
  • Henry VIII was divorced from Catherine in 1533.

2 Slovesa "marry" a "divorce" se vyskytují i bez předmětu.

  • My old Aunt Anne never married.
  • I told you they’d decide to divorce.

Dnes však v angličtině převládá tendence používat spojení "get married" a ještě častěji "get divorced/a divorce".

  • My old Aunt Anne never got married.
  • I told you they’d decide to get a divorce/get divorced.

Máme-li na mysli svatební obřad nebo rozvodové řízení, užijeme vazbu "get married" a "get divorced".

  • Last week they got married.
  • I think they’re getting divorced next month.

3 V angličtině nemůžeme říct, že se někdo provdá nebo ožení do cizí země. Jestliže je z kontextu jasné, že osoba, o které mluvíme, již ve vlasti nežije, stačí uvést národnost jejího partnera.

  • His daughter married an Italian.

Jinak se musíme vyjádřit přesněji.

  • His daughter has moved away – she married an Italian.
  • Petr married an English girl and they’re living in London now.

What do you think of the teachers at the language school? – Well, I mean some of them should be replaced.  -> What do you think of the teachers at the language school? - Well, I think some of them should be replaced.

I don’t know if I’ll pass or not. What do you mean?  -> I don’t know if I’ll pass or not. What do you think?

"Mean" nelze používat ve smyslu “myslet si”, “být toho názoru”; zde je na místě sloveso "think". Zmatek způsobují pravděpodobně věty typu "I don’t know what you mean by that. " (Nevím, co tím myslíš/míníš), ve kterých "mean" znamená “chtít říct”, “mít na mysli”.

In that moment I couldn’t say a word. -> At that moment, I couldn’t say a word.

He managed to escape in the last moment. -> He managed to escape at the last moment.

In the moment when he saw her, he forgot everything else. -> The moment he saw her, he forgot everything else.

1 Ve spojeních “v tom okamžiku”, “v poslední chvíli” ap. používá angličtina předložku "at".

  • At that moment, I couldn’t say a word.
  • He managed to escape at the last moment.

2 Anglický ekvivalent české vazby “v okamžiku, kdy” je "the moment".

  • The moment he saw her, he forgot everything else.

The meal cost twenty crowns and sixty (hellers). -> The meal cost twenty crowns sixty.

1 Velká Británie

Jednotné číslo slova pence je "penny"; oba výrazy jsou běžně nahrazovány zkratkou "p [pi:]".

  • lp one p/penny
  • 5p five p/pence
  • 27 l/2 p twenty-seven and a half p/pence

Jedná-li se o obnosy sestávající z liber a celých pencí, písmeno "p" se v psané formě vypouští a stejně tak slovo p/pence v projevu mluveném. Mezi librami a pencemi se neužívá spojka "and".

  • 2.75 two pounds seventy-five.

Takto se uvádějí i obnosy v cizí měně.

  • The meal cost twenty crowns sixty.

V přívlastku před podstatným jménem se číslovka pojí s měnovou jednotkou v jednotném čísle – "pound" a "penny/pence" (nebo běžně p).

  • a ten-pound note
  • a 60-p postal order

2 USA

Sumy menší než jeden dolar lze psát dvěma způsoby: způsob čtení je v obou případech stejný.

  • 29c $0.29 twenty-nine cents

U obnosů větších než jeden dolar lze užít slova "dollars" a "cents" se slučovacím and uprostřed.

  • The sale made a total profit of $194.65 (one hundred and ninety-four dollars and sixty-five cents).

Nejčastěji se však výrazy "dollars", a "cents" vynechávají úplně.

  • That’ll be $26.58 (twenty-six fifty-eight).

Jako přívlastky se obnosy uvádějí s měnovými jednotkami v jednotném čísle.

  • a ten-dollar bill
  • a 30-cent stamp

We showed the visitors the historic monuments of Brno. -> We showed the visitors the historic sights/historic buildings and monuments in Brno.

The oldest Czech literary monuments are in the Strahov museum. -> The oldest Czech literary documents are in the Strahov museum.

Pod českým slovem “památky” se rozumějí pamětihodnosti – umělecká díla nebo jiné starobylosti, památníky atd. Angličtina podobné slovo nemá. Používá konkrétnější výrazové prostředky.

1 "Memorial" – předmět umístěný na veřejném místě k uctění památky osoby, události atd.; "pomník, památník".

  • The village war memorial was flanked by two lime trees.
  • The memorial to him took the form of a small plaque on the house where he was born.

2 "Monument" má stejný význam jako "memorial", často však označuje větší objekty – "sochy, obelisky, sloupy, budovy".

  • The Huss monument in the Old Town Square was dedicated in 1915.

Někdy se používá v přeneseném smyslu.

  • The creation of the new state was his greatest monument.

"Ancient monument" je oficiální výraz označující velmi starou stavitelskou památku (nebo její trosky), kterou je třeba pro její starobylost nebo krásu zachovat.

  • Ancient monuments such as Stonehenge must be rigorously protected.

3 "Historic building" je jakákoli stará budova, která je pozoruhodná z hlediska historického nebo architektonického.

  • Most of the historic buildings in the town centre were destroyed in the war.

4 "Relic" se pojí s předložkou "of" a znamená pozůstatek z nějakého dřívějšího období (svědek minulosti).

  • This shield is a relic of the Hussite wars/of the Middle Ages.

5 V ostatních případech lze výraz “památka” překládat třeba takto:

  • We showed the visitors the historic sights/historic buildings and monuments in Brno.
  • The oldest Czech literary documents are in the Strahov museum.

The most of the films we saw were very boring. -> Most of the films we saw were very boring.

The most people break their New Year’s resolutions. -> Most people break their New Year’s resolutions.

Most of Englishmen seem to enjoy queueing. -> Most Englishmen seem to enjoy queueing.

I enjoy most of classical music. -> I enjoy most classical music.

Most of people I met were very helpful. -> Most of the people I met were very helpful.

1 Ve významu “většina” lze užít výrazy "most of" i "most"; před žádným z nich ovšem nemůže stát určitý člen. Bezprostředně po "most of" se nesmí klást podstatné ani přídavné jméno; je zapotřebí vsunout člen, saský genitiv, přivlastňovací nebo ukazovací zájmeno nebo použít osobní zájmeno..

  • I don’t like most of John’s friends.
  • They enjoyed most of their holidays in Bulgaria.
  • Most of us refused to believe it.

Přímo za "most" však podstatné nebo přídavné jméno stát může.

  • Most Englishmen seem to enjoy queueing.
  • I enjoy most classical music.

2 "Most of" znamená větší část blíže určené věci, skupiny atd. (vyslovené nebo předpokládané); "most" + podstatné jméno znamená většinu nějaké kategorie všeobecně. Rozdíl je nejzřetelnější u podstatného jména "people" – zdá se, že právě tady dělají Češi chyby nejčastěji.

  • Most of the people I met were very helpful.
  • Most people break their New Year’s resolutions.

Srovnejte také tyto další věty.

  • Most of the students at the party were freshers.
  • Most students still live with their parents.

John’s uncle has much money. -> John’s uncle has a lot of money.

There was a lot of people at the party. -> There were a lot of people at the party.

We’ve had much more problems in the last few weeks. -> We’ve had many more problems in the last few weeks.

He isn’t very much interested in young people’s problems. -> He isn’t very interested in young people’s problems.

1 V hovorové angličtině se v kladných větách much prakticky nevyskytuje a many jen zřídkakdy; místo nich užíváme "a lot, lots of, plenty of".

  • I got a lot of/lots of answers to my advertisement.
  • I answered a lot of the questions properly, but not the last two.
  • He’s been giving us plenty of trouble lately.

"Much" a "many" se objevují především v otázkách a záporných větách, ale i tady se dnes už běžně užívají výrazy "a lot of a lots of" (pouze v otázkách).

  • Were there many/a lot of/lots of people at the party?
  • There wasn’t much/a /lot of milk left.

Nedejte se mýlit rozdílnými tvary "a lot of a lots of-" nejsou to tvary jednotného a množného čísla. Oba je možno užít s jednotným i množným číslem. Sloveso se řídí číslem uvedeného podstatného jména nebo zájmena.

  • A lot of us were pleased to see him leave.
  • Don’t worry – there’s lots of time.

2 V nehovorovém projevu se much a many ještě hojně vyskytují; i tady jsou však běžná jiná spojení – "a great deal of" + jednotné číslo a "a large number of" + množné číslo.

  • He spent a great deal of his time marking essays.
  • There still remain a large number of unanswered questions in the whole affair.

3 V hovorovém i nehovorovém projevu se v kladných větách používají "much" a "many" po výrazech "too, so, as" a "very".

  • There’s too much talk, and not enough action.
  • So many people came that we ran out of food.
  • Find out as much as you can.
  • I enjoyed the evening very much.

Dávejte prosím také pozor na "much more" a "many more". České spojení “mnohem více”, používané s jednotným i množným číslem, způsobuje, že Češi zapomínají na základní rozdíl mezi "much" a "many" (much se užívá s nepočitatelnými a many s počitatelnými podstatnými jmény).

  • We’ve had many more problems in the last few weeks.
  • There’s much more interest in sociology now than there used to be.

4 Když very blíže určuje přídavné jméno nebo příčestí trpné, které má funkci přídavného jména (tj. když vyjadřuje spíše stav nebo vlastnost než skutečný děj), much se neužívá.

  • I was very disappointed by the film.
  • They weren’t very educated.

He arrived much more later. -> He arrived much later.

It’s much more easier to go by taxi. -> It’s much easier to go by taxi.

Je překvapující, jak často se tato chyba objevuje. Před přídavnými jmény a příslovci, jejichž komparativ se tvoří pomocí more, se toto příslovce samozřejmě v daném spojení užít musí.

  • He’s much more interesting than his brother.

Pozor však na přídavná jména a příslovce, jejichž komparativ tvoří přípona -er. Před ně more neklademe.

  • He arrived much later.
  • It’s much easier to go by taxi.

I must laugh when I think about it now. -> I have to laugh when I think about it now.

I hadn’t to change any more money. -> I didn’t have/need to change any more money.

What a marvellous offer – he has to be very generous. -> What a marvellous offer – he must be very generous.

Romantic music had to shock its first listeners. -> Romantic music must have shocked its first listeners.

He mustn’t have been pleased when he heard the news. -> He can’t/couldn’t have been pleased when he heard the news.

We’d better wait for the others. They must arrive any moment. -> We’d better wait for the others. They’re sure/certain to arrive any moment.

Problémů se slovesem "must" je neuvěřitelně mnoho a jsou opravdu různorodé, třeba už jen proto, že se užívá v americké angličtině poněkud jinak než v britské. Americký způsob použití se však v britské angličtině stále více rozšiřuje, a proto se zaměříme pouze na případy, kdy česká angličtina užívá tvary, které nejsou přijatelné ani v britské, ani v americké angličtině. Konkrétně jde o situace, kdy se zaměňuje "must" a "have to" a kdy se užívají nesprávné minulé tvary. Obtíže částečně pramení z opomenutí rozdílu mezi "must" znamenajícím nutnost a "must" vyplývajícím z logického závěru. Sloveso se totiž používá v každém z obou případů jinak.

1 Nutnost, povinnost

Sloveso "must" znamená zpravidla nutnost nebo povinnost pociťovanou mluvčím. Jde-li o závazek nebo nutnost způsobenou vnějšími okolnostmi (nařízením, předchozím slibem, potřebou získat informace, situací samotnou atd.), použijeme "have to". Zapamatujte si, že otázky s "must" zjišťují přání nebo záměry tázaného.

  • Some day I must ask him why he did it.
  • I’m sorry, but I must insist on an answer.
  • You can go there, but you must be home by six.
  • John’s the expert. We’ll have to ask him how it works.
  • Must you leave so early? – I’m afraid we have to. My mother’s looking after Jimmy, and we told her we’d be back by twelve.

Ve větách záporných vyjadřují české “nemusím” tvary "don’t need to", "needn’t" a "don’t have to". Tvarem "mustn’t" (nesmíš) něco zakazujeme.

  • He doesn’t need to work – his father’s rich.
  • You mustn’t tell your mother about this.

"Must" se používá, jen když se jedná o povinnost nebo nutnost v přítomností nebo v budoucnosti. Závazky minulé vyjadřuje tvar had to a v záporu "didn’t have/need to" nebo "needn’t" + minulý infinitiv. Oba záporné tvary vyjadřují, že něco nebylo nutné. Tvar didn’t have/need to je možno užít v případě, že něco se stalo i nestalo, zatímco vazba needn’t have + minulý infinitiv naznačuje, že k jisté události došlo.

  • I had to go and see my aunt yesterday.
  • She had to pay back all the money she had lost.
  • I didn’t have/need to change any more money, because John said he’d pay for everything.
  • I didn’t have/need to change any more money, but I thought I should, just in case I saw something I wanted to buy.

(V mluveném projevu se intonačně zdůrazňuje have/need.)

  • I needn’t have changed any more money, because in the end I didn’t spend any of it.

2 Dedukce

Když jsme si něčím jisti, protože to logicky vyplývá ze situace, použijeme "must" (odpovídá zhruba české vazbě “muset” + sloveso nebo “určitě” + sloveso).

  • You must be crazy to want to marry her!
  • I always know what I want. – That must be nice.

V záporných větách a otázkách se používají tvary "can’t" a "can", odpovídající českému “(ne)moci”.

  • You can’t be serious!
  • He can’t be asking 6000 crowns for that terrible drawing!
  • Where on earth can they be?

Pro minulost se používá "must" s minulým infinitivem (v otázkách a v záporu "can/could" a "can’t/couldn’t" s minulým infinitivem).

  • Romantic music must have shocked its first listeners.
  • Where can/could he have gone?
  • He can’t/couldn’t have been pleased when he heard the news.

Pro budoucnost užijte spojení "sure/certain" + infinitiv.

  • We’d better wait for the others. They’re sure/certain to arrive any moment.

And what about Peter? – I must say he’s crazy. -> And what about Peter? – He’s completely crazy.

I must say it was wonderful of him to help me. -> It was really wonderful of him to help me.

I must say that my grandfather is very old. -> I should say first that my grandfather is very old

Vazba I "must say" není v současné angličtině běžná. Užívá se vlastně jen ve smyslu “musím přiznat”; v tomto významu se vyskytuje i v češtině.

  • How did you like Amadeus? – Well, I must say I was rather disappointed.
  • I must say I expected him to be more intelligent.

Avšak v situacích, kdy české “musím říct” zesiluje význam pronášeného, angličtina si vypomáhá vhodnou intonací nebo výrazy jako "completely", "really" atd.

  • It was really wonderful of him to help me.

Užije-li Čech “musím říct”, když chce něco vysvětlit předem, Angličan řekne "I should say (first)".

  • I should say first that my grandfather is very old.

The two sides had a very fruitful mutual exchange of ideas. -> The two sides had a very fruitful exchange of ideas.

They strengthened their mutual friendship. -> They strengthened their friendship.

Přídavné jméno "mutual" (vzájemný) používají Češi často nadměrně. Je-li z kontextu zřejmé, že jde o činnost oboustrannou, "mutual" vynechejte. .

Open space office -> open-plan office/open office

Zde čeká české studenty překvapení. V naší mateřštině často slyšíme při popisu nerozděleného kancelářského prostoru termín "open space office". Ten se však v angličtině nevyskytuje.

Navzdory tomu, že pojem "open space" v angličtině znají (např. v kontextu urbanismu a městského plánování volných prostranství existuje "urban green space" nebo "urban open space"), v souvislosti s návrhem kancelářských prostorů se používá "open plan" či (v Kanadě) "open concept". A i když design typu "open plan" využívá "open spaces" (volných/otevřených prostorů), nejsou pojmy identické. Shrnuto podrženo: v angličtině je správně "open-plan office" nebo také "open office".

LETNÍ KURZY 2024

Právě probíhá zápis! Neváhejte a vybírejte z naší nabídky!


  • ceny již od 1820 Kč (bez DPH)
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 215 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • kurzy začínají v týdnu od 8. 7. do 12. 7. 2024

PODZIMNÍ KURZY 2024

Již nyní si můžete naplánovat podzimní kurz angličtiny! Vyberte si z naší nabídky!


  • ceny již od 3520 Kč (bez DPH) za 16 lekcí/od 3740 Kč (bez DPH) za 17 lekcí/od 3960 Kč (bez DPH) za 18 lekcí
  • 1 lekce = 90 minut, tzn. od 220 Kč za jednu lekci (bez DPH)
  • max. 8 účastníků ve skupině
  • podzimní kurzy začínají v týdnu od 16. 9. do 20. 9. 2024

SLEVY & BENEFITY

Věnujte pozornost slevám a výhodám, které Vám umožní studovat výrazně levněji! 

Kombinací akčních nabídek můžete dosáhnout slevy až 25 %!


KONTAKT

Provozovna


Adresa:

Mlýnská 938/4
Olomouc
779 00
Česká republika

Kontaktní údaje:

+420 604 876 372

eng-olomouc@email.cz

FACEBOOK


British Council