Britská a americká literatura - British and American literature
Britská literatura - British literature
Typickým rysem anglické literatury je výrazný sklon k realismu. V oblasti žánrů přispěla Anglie do pokladnice světové literatury především v dramatu a románu. Její spisovatelé měli velké úspěchy ve využití humoru, ironie a satiry.
Počátky anglicky psané britské literatury datujeme od příchodu Anglosasů na Britské ostrovy. Z těchto dob se zachovaly zejména epické básně - epic poems a eposy - epics, např. „Beowulf“, který vychází z germánské mytologie a popisuje boj krále s drakem, nebo „Bitva u Maldonu - The Battle of Maldon“.
Po vpádu Normanů v roce 1066 došlo k výrazným změnám anglického jazyka a literatury. Z období středověku známe především rytířské eposy - knightly eposes spojené s okruhem Artušovských legend, např. „Sir Gawain a Zelený rytíř - The Green Knight“. Od jeho autora - Geoffrey Chaucera pochází rovněž rozsáhlá báseň „Canterburské povídky - The Canterbury Tales“, která je společenskou satirou tehdejších poměrů a společenských vrstev.
V období renesance vidíme velký rozkvět anglického jazyka, který po anglikánské reformě Jindřicha VIII. postupně nahradil latinu coby církevní a akademický jazyk. Z tohoto období pochází mnoho anglických překladů Bible a modliteb.
V období vlády Alžběty I. se proslavilo mnoho spisovatelů. Mezi génii alžbětinské éry je nutno jmenovat Edmunda Spencera a jeho epos „Královna víl - The Fairie Queene“. Za její vlády žil a tvořil snad nejslavnější britský dramatik a básník William Shakespeare. Jeho sonety - sonets, historické hry - historical plays, komedie - comedies a tragédie - tragedies jsou všeobecně známé a mnohokrát přeložené do češtiny. Za vlády krále Jakuba I. Stuarta Shakespeare tvořil i nadále, po boku dramatiků a spisovatelů jako Christopher Marlow, Ben Jonson, Sir Francis Bacon a jiných.
Po revoluci a krátké vládě Olivera Cromwella a jeho puritánů, kteří literárnímu a dramatickému umění nepřáli nastalo v roce 1660 období restaurace Stuartovců, během kterého došlo k obnovení divadel, pro které vznikalo velké množství komedií, od takových autorů jako Aphra Benová nebo John Dryden.
Roku 1714 nastoupila na anglický trůn Hanoverská dynastie a s ní zlatý věk britské literatury. Kromě dramatiků jako George Farquhar nebo John Gay tvořilo v této době mnoho prozaiků, kteří tvořili ve zcela novém žánru: románu. V tomto období bylo napsáno mnoho dnes klasických děl, např. „Robinson Crusoe“ od Daniela Defoa, „Clarissa“ od Samuela Richardsona, nebo „Gulliverovy cesty - Gulliver's Travels“ od Jonathana Swifta.
Román - novel zůstal velmi populárním žánrem i v 19. století v období romantismu, kdy tvořila Jane Austenová. Vedle jejích slavných románů vznikalo mnoho gotických románů a historických románů např. „Ivanhoe“ od Waltera Scotta. Romantismus je zároveň dobou vynikajících básníků jako Walter Scott, George Gordon Byron, Percy Bysshe Shelley, manžel Mary Shelley, autorky prvního sci-fi románu „Frankenstein“, a jiných.
Ve viktoriánském období vznikalo mnoho dalších románů, z nejslavnějších lze jmenovat třeba „Jana Eyrová - Jane Eyre“ a „Na Větrné hůrce - Wuthering Heights“ od sester Brontëových, nebo romány Charlese Dickense - „Oliver Twist“. V tomto období tvořil také Oscar Wilde, který je představitelem anglické dekadence a symbolismu a proslavil se jediným románem „Obraz Doriana Graye - The Picture of Dorian Gray“. Obraz ze života vyšších anglických vrstev podal John Galsworthy. Je autorem knihy „Sága rodu Forsythů - The Forsythe Saga“.
Vedle těchto klasických děl došlo v rámci románu ke vzniku dalších žánrů, především detektivního románu - detective novel, jehož nejslavnějším britským představitelem je Sir Arthur Conan Doyle - autor příběhů Sherlocka Holmese. Ve viktoriánské době rovněž získávala na popularitě povídka - short story, vznikala literatura pro děti „Alenka v říši divů - Alice in Wonderland“ a mnoho divadelních her - plays.
Ve 20. století vzniklo mnoho uměleckých proudů. Povídky a romány psal James Joyce, který se proslavil např. dílem „Odyseus“. Známá jsou také jména Aldous Huxley, John Osborne, Graham Greene nebo William Golding.
Americká literatura - American literature
Z doby před Americkou válkou za nezávislost se americká literatura stávala především z literatury faktu - non-fiction literature, kdy byly sepisovány historické události a dějiny jednotlivých kolonií. S blížící se válkou za nezávislost se stále více setkáváme s politickými, protibritskými spisy. Po revolučním roce 1776 se americká literatura snažila nalézt vlastní identitu. Prosazovala se románová tvorba s dobrodružnou a historickou tematikou, nejznámějším případem je „Poslední Mohikán - The Last of the Mohicans“.
Počátkem 19. století, v období romantismu, docházelo v americké románové tvorbě ke vzniku nových žánrů. Edgar Alan Poe, jeden z nejslavnějších amerických spisovatelů a básníků „Havran - Raven“ je považován za jednoho ze zakladatelů detektivního žánru - whodunnits„ Vraždy v ulici Morgue - The Murders in the Rue Morgue“ a jeho povídky patří ke klasikám žánru horroru např. „Jáma a kyvadlo - The Pit and the Pendulum“. Mezi jeho současníky patřily rovněž např. Washington Irving nebo Nathaniel Hawthorne.
Největším americkým básníkem 19. století byl Walt Whitman, který je autorem sbírky „Stébla trávy - Leaves of Grass“. V šedesátých letech 19. století byl velkým tématem americké literatury abolicionismus, tj. rušení otrokářství. S nadcházející občanskou válkou vznikalo mnoho děl sepsaných bývalými otroky a lidmi snažícími se o jejich záchranu. Proti otroctví nabádal např. román Harriety Beecker Stowové - „Chaloupka strýčka Toma - Uncle Tom´s Cabin“.
Mezi nejvýznamnější poválečné autory řadíme Marka Twaina, i když mnoho jeho povídek a románů se odehrává před občanskou válkou. Je známý především dílem „Dobrodružství Toma Sawyera a Huckleberryho Finna - The Adventures of Tom Sawyer and Huckleberry Finn“.
Počátkem 20. století po první světové válce se prosadilo mnoho autorů z tzv. ztracené generace - the lost generation, např. Ernest Hemingway, Francis Scott Fitzgerald nebo William Faulkner. Tito povídkáři, romanopisci a básníci psali jednak o prožitých válečných hrůzách a rovněž satiru o současném stavu společnosti, nejčastěji o Velké hospodářské krizi a prohibici.
Podobnými tématy se zabýval i John Steinbeck. Ten se proslavil romány „Hrozny hněvu - The Grapes of Wrath“ nebo „Tabáková cesta - The Tobacco Road“. Válečné prožitky se odrazily v dílech mnoha spisovatelů - John Hersey, Kurt Vonnegut, James Jones a Norman Mailer. V žánru politické beletrie vynikl Arthur Hailey s romány „Letiště - The Airport“ nebo „Konečná diagnóza - The Final Diagnosis“.